Ruina vojnovického mlýna je vzpomínkou na obec, která zmizela ve vojenském újezdu
Řeka Odra a její přítoky už kousek pod pramenem na úbočí Fidlova kopce, byla zdrojem pohonné síly pro mnoho mlýnů a dalších provozoven. Všechny jsou dnes uvnitř vojenského újezdu Libavá a v ruinách. Jejich bytelná konstrukce však mnohdy představuje jedinou stopu nejen po těchto stavbách, ale také po celých obcích. To je i případ Vojnovic, kde stával mlýn už od nejstarších dob až do zániku obce.
Vesnice Vojnovice, původně nazývaná Kriegsdorf se v historických listinách poprvé objevuje k roku 1504, kdy byla součástí libavského hospodářského dvora.
Už v nejstarších dobách zde stával mlýn. Jeho původní pohonnou silou však nebyla řeka Odra, nýbrž Lazský potok, který přitékal do Odry od proslulého poutního Místa ve Staré Vodě. Postupem času však voda z potoka přestávala stačit k pohonu mlýnského zařízení a tak se mlynář rozhodl vybudovat nový náhon z řeky Odry.
Poslední známý Vojnovický mlynář Demel pak přistoupil i k elektrifikaci mlýna a zároveň celé obce. Za tím účelem bylo ve Vojnovicích zřízeno elektrifikační družstvo. Mlynář vybudoval kavernu, do níž byla umístěna francisova turbína. Kromě toho bylo stále v provozu kolo na horní vodu se spádem 4 metry.
Vojnovice po válce potkal nejprve odsun místního obyvatelstva a následně i vystěhování nových usedlíků a zřízení vojenského výcvikového prostoru Libavá. Díky tomu obec zcela zanikla. Právě zbytky mlýna dnes patří k nejviditelnějším stopám po existenci obce, kterou jinak připomíná zejména pamětní kámen vztyčený v roce 1996. V samotném prostoru mlýna se zachovala téměř netknutá kaverna na turbínu a zbytky zdí obytné budovy.
Další díly z pořadu Technické památky si poslechěte ZDE ←
Kousek pod mlýnem překonává někdejší okresní silnice vedoucí z Libavé do Potštátu řeku Odru. Kdysi zde stával kamenný most, který podle pamětníků odstřelili při natáčení jednoho z válečných filmů v padesátých letech.
Po vojnovické mlynářské rodině Demelů se však v okolí zachovala ještě jedna památka. Na Oderském vrchu, 583 metrů vysokém kopci jihozápadně od Vojnovic, stojí v roce 1912 posvěcená socha Panny Marie. Sochu, kterou vytvořil šternberský sochař Schulz, nechal vztyčit právě vojnovický mlynář Demel.
V minulosti se socha hluboko ve vojenském újezdu stala několikrát terčem střelby, později byla dokonce vyvrácena. Naštěstí ji místní lesáci opět vztyčili a dodnes tak zdobí toto magické místo. Bohužel, podívá se sem jen málokdo, protože oblast je stále veřejnosti většinu roku nepřístupná.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
