Štolnava či Prameny – překrásné místo, které vzal čas

24. březen 2023

Kdysi zde stála kvetoucí osada, dnes tvoří zbytky osady Štolnava nebo též Prameny jen pár samot položených na hřbetu táhnoucím se mezi údolím Desné a Moravy. Přesto toto místo patří k pozoruhodným lokalitám, kam však zabloudí jen pár turistů.

Pokud se chceme do této osady vydat, najdeme ji na Šumpersku, severně od Rejchartic, v úctyhodné nadmořské výšce 700 metrů. Nejlepší přístup do areálu bývalé vesnice je po modré turistické značce z Rejchartického sedla, vede sem však i žlutá z Potůčníku, od zdejší kaple sv. Anny.

Dnes zde převažují louky s krásným výhledem na Králický Sněžník a Hraběšickou vrchovinu. Kdysi bylo toto místo kvetoucí vesničkou se zajímavou historií.

Dějiny osady Stollenhau začínají patrně v sedmdesátých letech 16. století. Tehdy obec patřila k velkolosinskému panství. V roce 1577 máme ve zdejších pozemkových knihách první zápis o existenci vesnice. Obývalo ji tehdy 21 obyvatel, v jejichž čele stál rychtář. Jak jméno napovídá, vznikla Štolnava kolem nějakého dolu, patrně na železnou rudu, který zde v té době pracoval až do poloviny 19. století, kdy zanikl a dnes už po něm nenajdeme žádné stopy.

Od dolování ke zpracování lnu

Štolnava byla do roku 1850 samostatnou vsí, po zániku vrchnostenské správy se však stala součástí Žárové. Dnes území bývalé obce spadá pod Velké Losiny.

Kaple která stávala u jednoho z největších statků vesnice

Důl později zanikl a zdejší lidé se věnovali zejména zemědělství a domácí textilní výrobě. Pěstoval se zde len a také se zpracovával. Podle dochovaných zpráv zde těsně před II. světovou válkou měla být dokonce menší manufaktura na zpracování lněných vláken, která však po válce zanikla.

Zajímavé je, že nejvíce obyvatel měla osada v 18. století, kdy zde žilo téměř 200 usedlíků. O sto let později počet o něco klesl, v roce 1910 se uvádí opět 190 obyvatel. Od roku 1886 měla obec vlastní školu.

Pro ryze německou obce byla pohromou II. světová válka a následný odsun obyvatel. Podle dobových zpráv se v jednom ze štolnavských domů prý měla odehrát tragédie, kdy jakési bojůvky procházející těsně po válce zdejším krajem, měly zavraždit několik mladých žen z obce a okolních vsí, které se tu schovávaly. To prý také urychlilo odchod zdejších obyvatel, kteří se báli o svůj život.

V centru vesnice dnes zbyly jen dva domy a tento kříž

Jen pár stop po lidské přítomnosti

Znovuosídlení odlehlé osady se nikdy nepodařilo, a tak v roce 1965 nastoupila armáda a chátrající opuštěné domy srovnala se zemí. Dnes najdeme na tomto místě jen pár stop po lidské přítomnosti. Kromě dvou domů, které slouží k rekreaci je to torzo Božích muk nedaleko nich, opravený kříž u někdejší hlavní ulice vedoucí obcí a také kaplička, která byla součástí jednoho z největších statků v obci.

Nedávno se podařila obnova asi nejmarkantnější památky na někdejší slávu a dnešní úpadek osady, které se po roce 1949 začalo říkat Prameny. Je jím základ někdejšího kostelíka Sv. Jana a Pavla. Kostel, patrně dřevěný zde nechal postavit Jan Jetřich ze Žerotína už v letech 1610 – 1611. Obec byla sice přifařena do Kopřivné, kostelík však byl nedílnou součástí jejího společenského života. Kostel vzal za své rovněž v 60. letech. Před nedávnem nadšenci opravili jeho základy, na místě kněžiště vztyčili kříž a po mnoha letech se zde opět ozvalo slovo Boží.

Někdejší Boží muka v dolní části obce u pramene potoka Potůčník

Ještě větším mementem je zdejší hřbitůvek, který stíní stará lípa. Kromě jednoho kříže jsou všechny náhrobky povalené. Přesto je to pietní místo připomínající staletí existence zdejší vsi. Neuvěřitelně krásné a zároveň varující. Jak pomíjivé je lidské pídění.

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.