Stropkova skála nad Lukou zažila setkání místních s uprchlými anglickými vojáky
Stropkova skála na Lukou není žádná velehora. Měří pouhých 519 metrů a vyznačuje se lesíkem na temeni, který z ní dělá docela vyhledávaný orientační bod v krajině.
Odpradávna byl ze Stropkovy skály docela pěkný výhled. Na jednu stranu na Jeseníky, na druhou k Olomouci, a přímo dolů bylo vidět jako na dlani Litovelsko, Uničovsko a Šternbersko, stejně jako protější hradba Nízkého Jeseníku.
Kromě toho bylo toto místo také zdrojem kamení pro stavbu domů v Luké a okolí a tamní lůmek býval častým cílem vycházek, zejména místní omladiny.
Popularitu tomuto místu dodala až příhoda, která se zde odehrála za okupace. V pondělí 30. března 1942 zde František Vysloužil a Mojmír Slouka potkal tři vojáky mluvící podivnou řečí. Mojmír ovládal němčinu a díky ní zjistil, že se jedná o tři anglické zajatce, kteří uprchli z lágru někde u Šternberka. Nevěděli, kde jsou, měli však tušení, že jsou v protektorátu. Aby mohli v útěku pokračovat, potřebovali civilní oděv, jídlo a peníze. Od místních potřebné věci dostali a vydali se dále. Podle jmen, které napsali na lístek, který místní do konce války opatrovali to byl londýnský důstojník John B. Gray, Al. Ainsdale Avenuero Langley z Nového Zélandu a Laurence Wilians z Austrálie.
Po válce zkoušeli místní pátrat o osudech těchto uprchlíků, ale marně. Až v šedesátých letech se podařilo vypátrat informace o některých z nich. Zdá se, že ač byli znovu chyceni, podařilo se jim válku přežít.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.