Svésedlice byly první obcí na Moravě, které vládla žena

Kaple v obci byla vysvěcena zároveň se školou|foto: Miroslav Kobza

Svésedlice patří k obcím, které mají své jméno vycházející z osobního jména jejich zakladatele. Jako ves lidí Svésedlových byly založeny patrně počátkem 14. století. Přímý záznam o tom však chybí. Teprve v roce 1370 se objevuje v listinných podkladech zápis o výměně obce z majetku Unky a Viknana z Majetína do držby Medvědka, řečeného též Vlček z Tršic za poskytnutí třetiny obce Tršice a části vesnice Bělé. To odpovídá domněnce, že ves byla v držbě drobných zemanů od počátku své existence. To platilo až do roku 1389, kdy tehdejší majitel obce Václav z Doloplaz věnoval celé Svésedlice s výjimkou tří čtvrtlánů, které patřily k týneckému kostelu, za spásu své duše olomoucké kapitule. Ta se na oplátku zavázala sloužit za Václava z Doloplaz a jeho předky každoročně zádušní mši. Vesnice se tak stala církevním majetkem a z jejího výnosu byl mimo jiné vydržován špitál na olomouckém předhradí a částečně výnos sloužil k podpoře olomouckých dominikánů od sv. Michala.

Obecní úřad v obci|foto: Miroslav Kobza

V majetku církve zůstala obec až do konce vrchnostenské správy v roce 1848. Díky exponované poloze v trase přesunu vojenských jednotek si vesnice užila své zejména za třicetileté války. Dokazují to mimo jiné i ekonomické výkazy v 17. století uvádějící, že část zdejších statků patrně zpustla a jejich pole nebyla obdělávána.

Válečné události, nám již bohužel neznámé připomíná snad i nejstarší památka obce, smírčí kříž datovaný rokem 1542 nebo 1547. Stojí u bývalé školy, ale původně prý stával u cesty do Velké Bystřice a podle pamětního zápisu o svěcení místní kaple byly v jeho blízkosti nalezeny při stavbě silnice kosterní pozůstatky několika osob. Místní legenda tvrdí, že se jedná o vojáky z nějakého válečného konfliktu či šarvátky, ke které u obce došlo.

Bývalá škola u níž dnes stojí smírčí kříž v tomto případě téměž ukrytý pod sněhem|foto: Miroslav Kobza

Téměř ryze zemědělský obec se postupně rozvíjela i díky nahrazení původních robotních povinností peněžními platbami. Zdejší sedláci kromě obílí, řepy a dalších plodin rovněž brzy začali pěstovat i chmel.

Vyučování v obci probíhalo nejprve v soukromém domě, už od roku 1800 pak v první školní budově. Teprve po sto letech se obec rozhodla postavit novou školní budovu. V roce 1901 se začalo se stavbou a o rok později byla školní budova vysvěcena. Vyučovalo se zde až do roku 1958, kdy byla pro nedostatek žáků škola zrušena.

Stejný den jako škola byla vysvěcena i zdejší kaple sv. Františka a Tomáše. Je postavená díky příspěvkům místních obyvatel. Samotná obec byla vždy přifařena do Velké Bystřice. Kromě těchto památek najdeme v obci ještě Boží muka v polích nad obcí postavená v roce 1867 rodinou Dlaskových, kříž rodiny Polívkovy z roku 1896 při cestě do Velkého Týnce a také křížek na Kamenci, postavený roku 1898 Karolínou Zavadilovou, rozenou Zatloukalovou.

Kříž Karolíny Zatloukalové|foto: Miroslav Kobza

A právě neteř této dámy se nesmazatelně zapsala do dějin emancipace žen na Moravě. Ludmila Zatloukalová - Coufalová se narodila ve Svésedlicích v roce 1886 do zemědělské rodiny. V rámci agrární strany patřila k hlavním postavám, kdy se už od roku 1902 zasazovala nejen o zlepšení postavení rolnického stavu, ale zejména žen na venkově, a také o všeobecné volební právo žen. Po roce 1918 zasedala v Národním shromáždění a v roce 1931 byla jako první žena na Moravě zvolena starostkou rodné obce. Po roce 1948 ji byl zabaven veškerý majetek a zemřela v zapomnění v roce 1960 ve Šternberku.