Tajemný mlýnský kámen na stříbrnou rudu ukrývá Dlouhá Loučka i Břevenec

Původně tento kámen ležel v koutě zámeckého parku v Dlouhé Loučce, odkud byl před obchod přemístěn až poté, co moderní nákupní středisko dostalo i okolní zeleň a bylo potřeba ji nějak doladit. Kámen však nebyl ani v zámeckém parku na původním místě, jak se však dostal sem, nikdo neví. Místní legendy však o něm říkaly, že zakrývá vstup do podzemní chodby, které vede z parku až na nedaleký hrad Sovinec.

Odborníci se domnívají, že tento kámen sloužil jako mlýn na rozmělnění stříbrné rudy před tavbou. Oblast Nízkého Jeseníku, který se zvedá přímo nad Dlouhou Loučkou, byla odpradávna vyhlášeným nalezištěm vzácných kovů. Těžba stříbra se zde datuje od raného středověku. Ve 13. a 14. století už nám těžbu stříbra potvrzují i listinné důkazy. V samotné Dlouhé Loučce se však netěžilo, nedaleko od vesnice je však osada Plinkout, a ta byla odpradávna považována za centrum těžby galenitu a dalších nerostů obsahujících stříbro.

Poloha GPS: Kámen v Dlouhé Loučce 

I přesto je křemen s otvorem uprostřed prohlubně a zjevnými rýhami na povrchu obestřen mnoha záhadami. Tou základní je skutečnost, že k němu patrně existuje i protikus. Podobný kámen, který by patrně mohl pasovat do rozměrů loučského kamene, totiž odpradávna zdobí trávník u kaple v nedalekém Břevenci. Také oblast nad touto osadou byla v dávných dobách známým nalezištěm stříbrných rud.

Patřily tedy oba kameny skutečně k sobě? Na tuto otázku by patrně dokázal odpovědět pouze pokus sesadit je po staletí opět dohromady.

Pokud by se i prokázalo, že se jedná o dvě části stejného mlýna, další otázka zní, kde byl tento mlýn instalován. Jedinou hnací silou schopnou otáčet těžkými kameny mlýna byla voda. To vylučuje umístění v Plinkoutu, kde teče jen malý potok. V Břevenci sice vesnicí protéká říčka Dražůvka, ale nad Dlouhou Loučkou se v osadě Valšovský žleb nacházely odpradávna vodou poháněné hamry. Nebyla tedy mlýnská soustava instalována tam? Napovídala by tomu i skutečnost, že loučská část kamene je patrně základnou, která je mnohem těžší.

Tajemný mlýnský kámen je pozoruhodný i z hlediska jeho výroby. Uvědomíme-li si, že křemen má na stupnici tvrdosti nerostů číslo sedm a tvrdší je jen topaz, korund a diamant, jeho výroba musela být skutečně mistrným dílem.

Poloha GPS: Kámen v Břevenci

O to více, že patrně vznikl již před rokem 1588, kdy už jsou v listinách v okolí uváděny pouze doly na železnou rudu. Kdo jej vyrobil a kdy se však již patrně nedozvíme. Jen kusy ještě tvrdších součástí mletého materiálu, které do povrchu kamene vryly stopy připomínající drážky gramofonové desky, prozrazují, že dobývat zde stříbro byla pěkně namáhavá práce.

Znáte z kalendáře Českého rozhlasu Olomouc pro rok 2023