Tvrz ve Zvoli zmizela beze stopy, rod vladyků je slavný dodnes
Zvole u Zábřeha není jen jednou z větších vesnic v nivě řeky Moravy, ale také obcí s docela významnou historií. Byla sídlem panství a pocházel z ní nejeden pozoruhodný muž dějin země České. O to zajímavějšíí je, že stopy této dávné historie jsou laikům pátrajícím po nich víceméně skryty.
Historie Zvole počíná rokem 1273. Tehdy je obec pod názvem Smola uvedena v soupisu obcí podřízených mohelnické rychtě. Je tedy jasné, že obec přináležela k mohelnické biskupské provincii. Byla to ve své době obec poměrně významná, protože už v roce 1275 je ve Zvoli uváděn filiální kostel.
Ve 14. století se držba obce mění. Dobové listiny nám dokladují, že Zvole byla rozdělena mezi více majitelů. Změna nastala až v roce 1370, kdy je v obci jako biskupský man uváděn jakýsi Václav ze Zvole. A zde máme počátek rodu, který byl velmi významný v dějinách celé Moravy, ale i českých zemí.
Václav a jeho bratr Kuneš ze Zvole byli biskupští úředníci, kteří přijali přídomek po této obci pravděpodobně za své služby. V erbu vladyckého rodu najdeme žlutý štít rozdělený napříč černým pruhem se zlatou lilií. Nad pruhem pak byla další černá lilie ve zlatém poli. Nad přilbou erbu byly dva srpy se zlatými držadly postavené ostřím vzhůru.
Historikové se o tom nezmiňují zcela jasně, ale už s nástupem vladyckého rodu zvolských na léno v obci se zde patrně buduje tvrz. Máme o ní nejasné zprávy, bližší určení její podoby známo není. Dnes bychom ji hledali marně, neboť na jejím místě byla ve druhé polovině 20. století zbudována novodobá stavba zdravotního střediska.
Rod vladyků ze Zvole byl ovšem skutečně významným. Z jeho slavných příslušníků připomeňme například dva olomoucké biskupy – Kuneše ze Zvole sedícího na stolci mezi léty 1430 -1434, který byl navíc také správcem pražské arcidiecéze. Byl to nesmírně vzdělaný muž, který měl titul doktora církevního práva. Druhým pak byl jeho synovec Bohuš ze Zvole, nesmlouvavý katolík, který držel biskupskou berlu v letech 1454 – 1457. Pro svou nesmiřitelnost k jiným náboženským proudům byl prý v roce 1457 ve Vídni otráven.
Další významnou osobností byl v 16. století Jan ze Zvole – humanista, básník, brněnský a olomoucký kanovník. Kromě těchto církevních hodnostářů však byli i ostatní členové vladyckého rodu nesmírně úspěšní. Už v první polovině 15. století spravovali kromě Zvole a okolí také Šumvald, Sudkov, Závořice, Újezd, Osoblahu, Ketř (v dnešním Polsku) a třeba i Držovice.
Později pak získávají potomci rodu také panství kolštejnské s hradem v Branné a další pozemkový majetek. Stávají se tak jedním z nejmocnějších vladyckých rodů své doby. Přesto se povýšení do panského stavu dočkali až na konci 16. století, kdy získal Jan Tomáš ze Zvole titul moravského svobodného pána. Jeho syn, Jan Bohuš sídlící na Odrách, byl posledním mužským potomkem rodu. Zemřel v roce 1620.
Samotná Zvole však po roce 1500 patřila jinému přednímu moravskému rodu – Žerotínům. V roce 1561 prodal její poslední držitel obec i dominium biskupu Marku Khuenovi, který jej přidělil k mírovskému panství, kde zůstala až do konce feudální správy.
To se stalo osudným i místní tvrzi. Po přidělení k Mírovu byla polovina tvrze přeměněna na sýpku, druhá pak za hájovnu. Podle některých historiků byl v roce 1571 ve tvrzi i pivovar. Tvrz stála až do konce 19. století, kdy vyhořela. Později byla stržena. Jedinými zbytky jsou erby a pamětní desky v chodbě obecního úřadu, kde najdeme i erb pánů ze Zvole.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
