Údolí u Javorníku skrývá unikátní vápenku z počátku 19. století

K vápence se turisté mohou vydat přes místní část Javorníka nazývanou zde Podměstí. Prakticky hned za posledními domy se v malebném údolí, vyhloubeném v Rychlebských horách Javornickým potokem, objeví unikátní stavba ne nepřipomínající kruhovou baštu jakéhosi středověkého hradu.

Ještě před nějakými deseti lety, byla v žalostném stavu. Vyrůstaly z ní vzrostlé stromy, zdivo se na několika místech řítilo a šachtice byla zaplněna sutí a odpadky. Prostě stav těsně před zkázou. Naštěstí se do tohoto stavu vložily Lesy České republiky, kterým nejen pozemek pod ní, ale i samotná stavba patří, a nechaly celou stavbu vyčistit a opravit. Vzniklo tak pozoruhodné místo odhalující zase něco více z bohaté historie tohoto koutu Slezska.

Těžba vápence na tomto místě probíhala již velmi dávno a to i přesto, že při letmém pohledu na geologickou mapu zdejšího regionu uvidíme, že zde tvoří jen několik málo ostrůvků. Přesto máme zmínky o těžbě nejen z Javorníka, ale také z Bílé Vody či z nedalekého Zálesí.

Lom pro tuto vápenku najdeme přímo nad ní. Dá se k němu vystoupat po poměrně slušné cestě. Ta po cestě míjí pozoruhodný zbytek někdejšího tunelu, kterým se z lomu navážel materiál k vápenné peci. Část štoly je zasypaná, druhá se zčásti zřítila a její druhá polovina tvoří pozoruhodný skalní převis. Noví obyvatelé zdejšího kraje mu říkají Dračí tlama a romantikům toto místo často slouží k provizornímu přenocování.

Z lomu dovezený materiál byl vsazován horním otvorem do pece. V dolních klenutých otvorech fungovalo topeniště a tudy se vybíralo i vypálené vápno. Jednoduché a důmyslné zařízení v podobném stylu najdeme i jinde v olomouckém kraji a nejen zde. Asi nejbližší sestřičkou je zrekonstruovaná šachtová pec v nedalekých Velkých Kuněticích.

Javornickou vápenku nejprve provozovala vrchnost. Starší vápenná pec, která zde stála patrně již v 18. století, přestala pálit vápno v roce 1818. O pár let se do „městského údolí“ jak se tomuto místu říkalo, vypravil podnikatel Josef Meigsner. Dohodl se s javornickou radnicí, že zde vybuduje vápenku novou a obnoví výrobu. Byl to vážený muž – v Javorníku provozoval i bělidlo a tak konšelé souhlasili.

V roce 1833 vápennou pec dokončil a zahájil těžbu a zpracování vápna. Městu se za odstoupení místa zavázal, že z provozu bude odvádět roční daň. V roce 1847 se dostal do finančních potíží a nestačil daň splácet. A tak roku 1861 vápenku převzalo samo město, a provozovalo ji až do roku 1900. Jiné údaje uvádějí, že pálení vápna v ní skončilo až v roce 1918. Patrně zapracovala i konkurence, neboť v sousedním Zálesí fungovaly také dvě vápenky a jejich provoz rovněž zanikl kolem roku 1900.

Takto vypadala vápenná pec před rekonstrukcí|foto:Miroslav Kobza, Český rozhlas

Na místě pak zůstal objekt pece ve tvaru komolého kužele, vystavěný z lomového kamene s vnitřní cihelnou vyzdívkou šachty. Pec byla budována velmi jednoduše - bez vzduchových kanálů v tělese vápenky. Topení se provádělo právě klenutými otvory u paty vápenky.

Chátrající objekt byl v majetku města až do roku 1945 – poté byl konfiskován státem a dostala se do majetku Lesů ČR. Ty po roce 2000 začaly s postupnou opravou pece, která nakonec spolkla přes 800 tisíc korun. Vzniklo ale pozoruhodné místo, které rozhodně stojí za vidění. Příjemný plácek kolem s lavičkami doslova láká k odpočinku a kromě toho se zde turisté mohou, z informačních tabulí, dozvědět mnoho zajímavého z historie vápenky i okolního kraje.

Znáte z kalendáře Českého rozhlasu Olomouc pro rok 2023

Kalendář Českého rozhlasu Olomouc 2023: Údolí u Javorníku skrývá unikátní vápenku z počátku 19. století|foto:Český rozhlas Olomouc