Unikátní mlýn v Hačkách si vyprojektoval mlynář sám

7. říjen 2023

Vesnička Hačky na Prostějovsku klame tělem. Přestože se nachází v nadmořské výšce kolem 500 metrů, díky své poloze máte pocit, že jste kdesi vysoko v horách. I proto zde dávný mlynář postavil větrný mlýn, o jeho pohon zde totiž nikdy nebyla nouze. Stavbu pojal tak unikátně, že se sem dnes jezdí dívat odborníci i ze zahraničí.

První písemná zpráva o Hačkách pochází z roku 1318, kdy Eliška z Plavče a Čekyně vedla spor s proboštem olomoucké kapituly, svým strýcem Sboronem, o majetek v Luké, Bohuslavicích, Hačkách, Majetíně a Lhotě.

V pozdějších letech je obec uváděna jako součást loučanského statku, který byl majetkem olomoucké kapituly. Od poloviny 17. století je obec součástí krakovského dominia a spolu s ním připadá později do rukou rodu Sylva Taroucca se sídlem v Čechách pod Kosířem.

Mlýn v Hačkách však souvisí patrně se zánikem poddanského stavu. V roce 1865 se poprvé uvádí jeho existence na nejvyšším vrcholu nad obcí. Mlynář tedy patrně získal půdu, kterou využil ke stavbě mlýna.

Původní mlýn byl tzv. německého typu. Ty jsou budovány ze dřeva a otáčí se celé kolem silného dubového kůlu zabudovaného do země. Existoval až do roku 1914, kdy vyhořel do základů. Obecní záznamy popisují, že přestože mlýn stával jen pár desítek metrů za posledními statky obce, ten den byla taková mlha, že požár nikdo nespatřil.

Další díly z pořadu Technické památky si poslechěte ZDE 

Patrně první světová válka a další těžkosti novou stavbu zdržely. Až v roce 1923 se opět nad Hačkami roztočilo oběžné kolo nového větrného mlýna. Jeho stavitelem byl jistý Josef Blažek, který v roce 1925 přistavil k mlýnu obytné stavení.

Mlýn patrně sloužil až do světové světové války a možné ještě chvíli po ní. Přesné zprávy o tom však nemáme. V šedesátých letech byla budova mlýna i sousední stavení opuštěno. V té době se kolem toulal olomoucký fotograf a výtvarník Antonín Gribovský, kterého mlýn uchvátil, a tak jej koupil a začal rekonstruovat a v rodině už mlýn zůstal.

Součást dnešního bytu majitelů mlýna je i hlavní hřídel s Hardyho spojkou sloužící jako květinový stolek

Na mlýně je unikátní jeho konstrukce. Stavitel se sice nechal inspirovat podobnými stavbami, nebál se však modernějších řešení. A tak již pohled na větrné kolo prozradí inspiraci novějšími větrnými turbínami, které se v té době používaly zejména k čerpání vody. Namísto klasických čtyř lopatek má kolo lopatek šest. Hlavní kuželové kolo náhonu je sice z litiny, je však opatřeno dřevěnými zuby, které měly za úkol tlumit hluk a vibrace kola.

Mlýn podle současných majitelů nesloužil ke mletí mouky, nýbrž krup. Ty se mlely na několik velikosti a tak v bývalé mlýnici bylo hned několik mlecích a šrotovacích stroků. Nechyběla ani transmise, která umožňovala připojit další stroje k pohonu.

Ani tento mlýn však nebyl bez chyby. Vrchlík věžičky, v níž je ukotveno větrné kolo měla původně otáčet směrovka. Byl však tak těžký, že s ním vítr nikdy nehnul a tak se muselo kolo proti větru natáčet koňským potahem.

Unikátní mlýn stojí dodnes. Většina zařízení sice již vzala za své, současní majitelé se však o něj vzorně starají a tak je šance, že zde jako maják bude stát nejen do své stovky, ale ještě možná mnohem déle.

Znáte z kalendáře Českého rozhlasu Olomouc pro rok 2023

Kalendář Českého rozhlasu Olomouc 2023: Unikátní mlýn v Hačkách si vyprojektoval mlynář sám
Spustit audio