Úřady, pošta, vlaky. Dospívajícím dětem z dětských domovů pomáhají dobrovolníci osamostatnit se

„Osobní hygiena, práce s počítači, moderními technologiemi, sportovní aktivity, péče o zdraví,“ vyjmenovává ředitel dětského domova v Přerově Jan Pavlas, co všechno s dětmi zvládají vychovatelky. „Úklid je naprosto běžnou součástí, ale tady někdy selháváme, někdy je to nadlidský výkon,“ dodává.

S některými dovednostmi jako je jízda vlakem nebo posílání pošty ale dětem pomáhají takzvaní průvodci. Těmi jsou vysokoškolští studenti. Dětem jsou věkově bližší a podle Pavlase je tak spíše poslechnou.

Jan Němeček z olomouckého sdružení Dé vysvětluje hlavní cíl dobrovolníků: „Chceme dát těmto dětem nějakou podporu, ukázat jim realitu života. To jim v domově neumí úplně dát, není na to čas. Dobrovolníků máme v současné době asi 15. Co se týče náboru, je to rok od roku horší. O dobrovolnictví je celorepublikově menší zájem.“ Řada dobrovolníků podle Němečka navíc brzo odchází, protože přecení svoje časové možnosti. Sdružení spolupracuje s domovy v Přerově, Prostějově, Olomouci nebo Plumlově.

Karla Zavadilová pomohla už třem dětem. S posledním, 18letým Láďou, se každý týden scházela dva roky. „Byli jsme třeba na výstavě For Model, v solné jeskyni nebo na Ololodi. Takže jsme měli takové příjemné schůzky. Teď je ještě v dětském domově, ale v červnu už bude odcházet. Hledali jsme spolu i bydlení, kam by potom mohl přejít. I když jsme oficiálně skončili, byla bych ráda, kdybychom se nadále potkávali, třeba zašli na kafe nebo tak něco,“ říká průvodkyně, která je dodnes v kontaktu se všemi třemi dětmi.

Dobrovolníci v Olomouckém kraji už pomohli více než 60 dětem.