V centru Olomouce dozrávají banány, citrusy zůstaly od loňska
Při procházce olomouckými parky ještě zatím příliš mnoho náznaků probouzející se přírody nevidíme. Na záhonku před skleníky na jednom místě nesměle vykukují ze země bílé květy sněženek. My zvedneme hlavu výš, prohlédneme si reliéf od sochaře Julia Pelikána nad vchodem do skleníku a vstoupíme dovnitř.
„Na reliéfu vidíme bohyně Pomonu a Flóru. Kousek odsud je nově umístěna socha krále Ječmínka od téhož autora. Dlouho byla ukryta v areálu technických služeb, a teď se vrátila do parku,“ vysvětluje naše průvodkyně, vedoucí sbírkových skleníků Výstaviště Flora Olomouc, Naděžda Krejčí.
U uvnitř nás vítá příjemné klima, křik zelených papoušků a žbluňkání v jezírku. To se ukrývají pod vodní hladinu želvy, které si před tím hověly na kameni. Sedáme na lavičku pod velký deštník z listů mohutné palmy původem z Kanárských ostrovů. Průměr jejího kmene v dolní části je větší než metr.
„Jsou tady i rostliny z konce devatenáctého století přestěhované z oranžérie, třeba palma, kterou ovšem zdobí jen pár listů a větší část už je suchá. Vzhledem k velkým rozměrům se musela seřezávat, což jí příliš neprospělo.
K nejstarším patří nenápadná liánovitá rostlina u vchodu do palmového skleníku jménem tetrastigma, která má domovinu ve Vietnamu, je příbuzná naší révě vinné. Dá se říci, že výsadba většiny rostlin pochází z doby, kdy se skleníky budovaly, takže jsou tady rostliny, které těch sto let dosahují, expozice se ale neustále doplňuje“ říká Naďa Krejčí.
Prvním zimním úkrytem pro teplomilné exotické rostliny v olomouckých parcích byla oranžérie převezená od zámku z Velké Bystřice v druhé polovině devatenáctého století. Dnes její budova prochází opravou. Palmový skleník, který patří k nemovitým kulturním památkám, byl dostavěn v roce 1930. V centru Olomouce je největší: Na délku měří sedmdesát dva a půl metru, na šířku dvacet a vysoký je dvanáct metrů. Některé z mohutných palem se dotýkají jeho skleněné střechy.
Z lavičky, kam jsme se posadili, vidíme na pozadí zelené džungle oranžovo fialové květy připomínající hlavu ptáka s dlouhým krkem a zobákem. „Jsou to strelicie, které jsou doma v jižní Africe a prodávají se i v květinářstvích. Opravdu tvarem připomínají jakoby hlavu volavky nebo pávy,“ potvrzuje naše průvodkyně.
Z živočichů si tu můžeme všimnout téměř nehybného leguána, kajmana, hadů, ryb a pavouků. Exotický hmyz se sem někdy dostane i s rostlinami. Vědci z Univerzity Palackého tu nedávno objevili stonožku ze subsaharské oblasti.
Naše procházka pokračuje taky do dalších třech skleníků vystavěných v šedesátých letech minulého století. V kaktusovém vidíme hned u vchodu rostliny, které se často pěstují v domácích podmínkách, tady ovšem mají oproti nim obří rozměry. Vzadu si pak můžeme prohlédnout staré kousky, které ze svých výprav přivezl cestovatel Alberto Vojtěch Frič.
V teplém a vlhkém prostředí ve skleníku tropickém je nejpříjemněji možná právě v těchto ještě zimních dnech. Semtam si můžeme na rostlinách všimnout kvítků a barvami hraje vitrína s orchidejemi. „Je to tím, že většina orchidejí má právě teď v zimních měsících období květu. Kromě orchidejí tu můžeme vidět také zavěšené epifytní rostliny tilandsie,“ říká zahradnice Jana Pajerová.
Vzadu v tropickém skleníku na nás čeká překvapení v podobě trsu malých banánů. „ Letos se nám zadařilo a máme malinké banánky. Toto je odrůda banánovníku nana. V přírodě banánovníky rodí jednou za dva roky, ale ve zdejších podmínkách mírného pásma, kde je v zimních měsících málo denního světla, rodí jednou, dejme tomu, za pět let. Letos jsme ale byli úspěšní. I když návštěvníkům bychom to nedoporučovali, protože jsme dělali zimní postřiky, přiznám se, že jsem jeden ochutnala, a byl vynikající“, těší se z úspěchu Jana Pajerová.
V posledním skleníku subtropickém vidíme na stromech zbytky citrusových plodů různých velikostí a barev, a co nevidět tu také zavoní čerstvé květy. Drobné listy australských čajovníků připomínající jehličí po rozemnutí zase výrazně voní mentolem.
Pokud se nemůžete dočkat jara, navštivte s námi sbírkové skleníky Výstaviště Flora Olomouc. V únoru bývají otevřené o víkendech, od března pak kromě pondělí denně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
