V horkém létě poskytují Priessnitzovy lázně chladivé osvěžení i procházky s výhledem na hory
Lázně pojmenované po zakladateli vodoléčby Vincenzi Priessnitzovi se nacházejí na Gräfenberku nad městem Jeseníkem v Olomouckém kraji. Od hlavního sanatoria nesoucího jméno léčitele má návštěvník za dobrého počasí krásný širokoúhlý výhled na masiv Hrubého Jeseníku, včetně nejvyšší hory Pradědu. Vedou odtud promenády a lesní stezky lemované prameny a pomníky.
V horkém létě navíc potěší zdejší balneopark. Vyhřáté tělo můžete zchladit v mrazivé vodě různými způsoby. Voda má přes léto teplotu kolem deseti stupňů Celsia. Návštěvníci se před koupelí i po ní mohou slunit na lehátkách rozmístěných ve stráni. A je možné tu rozhýbat i tělo na několika cvičebních strojích umístěných u lesa nad trávníkem s lehátky.
„Vincenz Priessnitz byl charismatický člověk a drsná nátura, a tak pacienty z řad aristokracie s psychosomatickými nemocemi, kteří neměli ideální životosprávu, vyhnal do lesa ke studené vodě. Dnes v balneoparku vidíme procedury v koncentrované podobě,“ říká primář Jaroslav Novotný.
V Priessnitzových dobách byly rozesety po celém Studničním vrchu. Pacienti chodili po kopci, a tak se aplikace vodoléčby snoubila i s pohybem. Průvodce lázněmi Jiří Glabazňa mluví o cévní gymnastice, k níž dochází při střídavém zahřívání a ochlazování organizmu.
V nejvyšším místě balneoparku je možné ponořit se do bazénku. Někomu v něm voda sahá po kolena, jinému po pás, vidět jsou tu i cákající se děti. Opodál ve stráni se můžete projít akupresurním brouzdalištěm vydlážděným oblázky, která masírují chodidla. Jinde si lze jen sednout na lavičku a otužovat se volným mácháním nohou ve studené vodě.
Další proceduru představují Priessnitzovy střiky, které míří na dolní končetiny, do oblasti hýždí a také do ramen a krční páteře. Po aplikaci koupelí je potřeba se buď rozhýbat anebo zahřát na slunci. Intenzivní zážitek nabízí i Priessnitzova sprcha: „Je na tomto místě už od 19. století. Priessnitz tyto sprchy budoval jako součást své vodoléčby. Voda tekla z výšky i víc než jednoho metru, takže kromě studené vody tam byl i masážní efekt,“ dodává průvodce Jiří Glabazňa.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
