Vrch Šerák v Hrubém Jeseníku nabízí úžasné rozhledy, meteorologické úkazy i horskou chatu
Vrch Šerák a nedaleký Keprník patří k nejoblíbenějším turistickým cílům v Hrubém Jeseníku. Nahoře se stýkají katastry Bělé pod Pradědem, obce Lipová-lázně a Ostružné. Vede tudy i hranice mezi Moravou a Slezskem. Na Šeráku byste navíc našli historickou turistickou chatu Jiřího. Od ní bývají krásné výhledy na okolní hory, do údolí i na nebe.
Z Ramzové je možné na Šerák vyjet lanovkou. Od horní stanice pak vedou atraktivní turistické trasy. Nahoru se dá ale dojít i pěšky, šest kilometrů dlouhou cestou po červené, poslední necelé tři kilometry vede trasa kamenitou, místy štětovanou stezkou po úbočí hory. Anebo je možné zvolit cestu z Ramzovského sedla přes šest a půl kilometru dlouhou zeleně značenou rozmanitou trasu kolem Vražedného potoka a Obřích skal, odkud jsou krásné výhledy.
Oblíbená je i necelých deset kilometrů dlouhá cesta přes Vřesovou studánku a po hřebeni přes Keprník. Výchozí bod se nachází i v Lipové-lázních, dojít sem lze z Ostružné i z Bělé pod Pradědem.
Do historie výletů se Šerák zapsal už v roce 1888, kdy na něm německý Moravskoslezský sudetský horský spolek otevřel, v té době neobvyklou, turistickou chatu. Dřevěnou stavbu na vrchu Hochschar (německý název Šeráku), která se podobala jesenické radnici, poctil v červnu 1892 svojí návštěvou velmistr Řádu německých rytířů.
Ovšem za několik měsíců, v únoru roku 1893, chlouba Moravskoslezského sudetského horského spolku na pomezí Moravy a Slezska vyhořela. Už následujícího roku tu ale stála chata kamenná, která v rozšířené podobě slouží jesenickým turistům dodnes. Jméno Jiřího získala po biskupovi, který na rozdíl od svého předchůdce na jím spravovaném pozemku povolil chatu postavit.
Nezřídka je možné na Šeráku spatřit zajímavé úkazy na obloze, hry oblaků a paprsků slunce. Pokud je ale zrovna jasno, můžete dohlédnout nejen k Jeseníku, ale i daleko do polských rovin. Pozorovat údolí je možné také z restaurace a některých pokojů této horské chaty. A od chaty můžete spatřit i vysílač na nejvyšší moravské hoře – na Pradědu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
