Všechno, co potřebujete vědět o nové budově Českého rozhlasu Olomouc v Pavelčákově ulici

19. květen 2022

Český rozhlas Olomouc po 73 letech změnil své sídlo. Nově se zabydluje v Pavelčákově ulici v bývalém domě s nábytkem. Co všechno tomu předcházelo a jaká je historie této budovy, jsme se zeptali vedoucího provozu Českého rozhlasu Olomouc Radoslava Řezníčka.

Proč se Český rozhlas Olomouc rozhodl po tolika letech přestěhovat z Horního náměstí do nové budovy?
Na počátku 21. století již přestaly prostory starého olomouckého studia vyhovovat stále náročnějším technickým a provozním požadavkům vysílání a řešením by byla jen výrazná modernizace a rekonstrukce. Tu ale znemožňoval fakt, že budova není majetkem Českého rozhlasu, který si ji jen pronajímá. Sice se nejdříve zvažoval její odkup, ale nebyla na prodej a rekonstrukce by stejně byla za plného provozu velmi komplikovaná, pak se uvažovalo o výstavbě nové budovy „na zelené louce“, což by bylo příliš drahé, takže padlo rozhodnutí o adaptaci jiné vhodné budovy. V hledáčku byla například budova městské tržnice, nakonec byla zvolena varianta nákupu a rekonstrukce nemovitosti v Pavelčákově ulici č. 19, která se nachází v centru města, doslova za rohem od současného sídla.

Radoslav Řezníček, vedoucí provozu Českého rozhlasu Olomouc

Pro většinu Olomoučanů je tento dům znám jako obchod s nábytkem. Je to historický první stavba na tomto místě?
Ne, není. Na této podlouhlé parcele o velikosti asi 12 krát 50 metrů v části centra ohraničené městskými hradbami stál od středověku právovárečný dům. V řadě jeho vlastníků figurovalo například několik generací hodinářů starajících se o velké městské hodiny. Po povolení návratů Židů do města v 19. století v něm byla i židovská vývařovna. Na přelomu 19. a 20. století však už byl dům ve špatném technickém stavu, nevyhovoval požárním a hygienickým předpisům a stavební odbor městského magistrátu vedl rozsáhlou, ale vesměs marnou komunikaci s jeho postupně se měnícími majiteli, které vyzýval k nápravě stavu. Ke změně došlo až v roce 1911, kdy dům zakoupil obchodník s nábytkem Franz Klein, rodák z Liebenthalu (dnes Luboměř pod Strážnou na okraji vojenského prostoru Libavá), který budovu nechal strhnout a na jejím místě podle plánů architekta Christopha Glasera postavil moderní železobetonovou skeletovou konstrukci, jednu z prvních v té době, s rozlehlým atriem a prodejními prostorami na jeho ochozech. Celý interiér byl prosvěcován denním světlem přicházejícím proskleným světlíkem shora zastřešujícím atrium a skrz skleněnou secesní fasádu.

Čtěte také

To se už dostáváme k současné podobě budovy. Jak probíhala tehdejší výstavba?
Zodpovědnost za stavbu převzal stavební inženýr Rudolf Nemetschke z olomoucké pobočky vídeňské firmy R. Hella & Co. Se stavbou se v počáteční fázi, jak se říká, moc nemazali. V archivu stavebního úřadu se zachovala korespondence, kterou úřad opakovaně vyzývá k předložení statických výpočtů stavby. Ty majitel Franz Klein slibuje již brzy doložit, ačkoli se už pilně betonuje. Snad také proto lze v olomouckých novinách Mährisches Tagblatt najít článek o tom, jak se při bouracích pracích sesunula zeď sousedního domu, a řemeslníkům se naskytl pohled do jednoho z bytů. I když článek ve stejných novinách sliboval otevření už v roce 1911, souhlas s užíváním budovy byl vydán teprve v květnu 1912. A musím podotknout, že po 110 letech se historie lehce opakuje – kvůli řešení statiky rekonstruované budovy musel Český rozhlas přesunout termín otevření z konce roku 2021 na květen 2022.

Jaký byl další osud celého domu v průběhu let?
Od rodiny Kleinů si tuto budovu mezi válkami nejdříve pronajala a posléze odkoupila věhlasná firma Spojené uměleckoprůmyslové závody v Brně a začlenila ji do sítě svých poboček. Na konci války byla secesní fasáda poškozena a nahradila ji současná funkcionalistická podoba budovy, tehdy s podloubím před vstupem. UP závody byly Benešovými dekrety znárodněny a v tradici prodeje nábytku pokračovaly pod rozličnými názvy různé formy národního podniku. Po roce 1989 sloužilo atrium jako prodejna a zbytek domu jako sklad textilu, než ho v roce 2018 zakoupil Český rozhlas a podle projektu opavského Ateliéru 38 začal na podzim 2020 s jeho rekonstrukcí, kterou provedla akciová společnost Zlínstav.

Čtěte také

Změnila rekonstrukce interiér budovy?
V průběhu rekonstrukce byla v zadní části objektu vybudována studia. Ochozy a přední část byly využity pro citlivé vestavění kancelářských prostor při zachování centrálního atria, které navozuje monumentální vzezření vnitřního prostoru. Průčelí budovy bylo uzavřeno v úrovni uliční čáry proskleným vstupem. Stavba byla vybavena moderními rozhlasovými technologiemi, počítačovými sítěmi a vzduchotechnikou, přičemž rozvody jsou provedeny viditelně a dotvářejí industriální vzhled budovy. V kontrastu s tím je v přízemí atria zakomponován historický portál, který prapůvodně tvořil vstup do domu.

Z jaké doby tento portál pochází?
Portál si pravděpodobně v prvním desetiletí 17. století objednal tehdejší majitel domu Ondřej Gromus. Doplněn byl o letopočty 1317, což je první zmínka o zástavbě parcely, a 1912, to je rok přenesení portálu do interiéru při tehdejší novostavbě domu. Jedná se o nejmladší z řady šesti takových dosud zachovalých portálů v Olomouci.

Historický portál v nové budově Českého rozhlasu Olomouc

Jaká je vlastně historie olomouckého rozhlasu, a sídlil na Horním náměstí od svého založení?
O zřízení rozhlasového studia usilovali Olomoučané už v období mezi světovými válkami. K jeho zřízení však nakonec došlo až v roce 1949 a pro jeho umístění byla vybrána budova na Horním náměstí 21. Svou roli v tom hrálo i sousedství městského divadla, které protestovalo proti původně zvažované variantě využít Hamburgerovu vilu na Vídeňské ulici. Rozhlas se tedy usídlil v prvním patře nad kavárnou a ve dvorním traktu bylo posléze vybudováno velké studio.

Čtěte také

Po svém vzniku přispívala stanice do vysílání na brněnském vysílači Československého rozhlasu, později ztratila samostatnost a byla přičleněna pod ostravské studio. Kromě vysílání sloužily prostory především hudební výrobě, za tímto účelem došlo k technickému propojení se sálem Reduta v sousední budově. V roce 1993 padlo důležité rozhodnutí o opětovném osamostatnění olomouckého studia a dne 3. 1. 1994 začal vysílat Český rozhlas Olomouc svůj vlastní program. V 90. letech pak byly rozšířeny kancelářské a technické prostory také do prvního patra sousední budovy na Horním náměstí 20. Tyto prostory nyní patří k těm, které opouštíme, nicméně původní velké studio v budově na Horním náměstí 21 stále zůstává k používání Českému rozhlasu a bude i v budoucnu využíváno k nahrávání a pořádání koncertů.

Sama „stará“ budova na Horním náměstí má také svou bohatou historii. Je možné ji krátce zmínit?
Budova na centrálním olomouckém náměstí tak trochu „klame tělem“. V sousedství jiných honosných paláců působí poněkud nenápadně, ale jedná se o jeden z nejvýznamnějších měšťanských domů na náměstí s nepřehlédnutelnou historickou stopou, a to jak na straně jeho vlastníků, tak i hostů, kteří zde pobývali. První událostí, kterou se zde významně zapsala do historie nejen města, ale i státu, potažmo Evropy, bylo ubytování českého krále Vladislava Jagellonského při jeho jednání a uherským králem Matyášem Korvínem v roce 1479. Setkání obou králů, které ukončilo desetiletí vzájemných válek, připomíná na fasádě umístěná pamětní deska. V roce 1527 byl v domě také ubytován císař Ferdinand I., o 60 let později jeho vnuk Maxmilián III. Habsburský a v roce 1619 zde pobýval i „zimní král“ Fridrich Falcký nebo roku 1698 ovdovělá polská královna Maruška (Marie Kazimíra Louise de La Grange d‘Arquien). Mezi vlastníky domu patřili třeba Diviš ze Žerotína, válečník Albrecht z Valdštejna nebo jeho příbuzný Adam mladší z Valdštejna, nejvyšší pražský purkrabí.

A kdy se zrodila kavárenská tradice tohoto měšťanského domu?
V polovině 19. století vznikla v přízemí kavárna, která se pod jménem Café Hirsch (podle jejího majitele a zakladatele) zařadila mezi nejvýznamnější podniky svého druhu ve městě. V roce 1886 v domě bydlel Sigmund Freud jako lékař c. k. armády na manévrech během vojenské služby. Jeho pobyt připomíná busta a pamětní deska na budově. V kavárenské tradici pak pokračovala kavárna Rupprecht. Majitel Johann Rupprecht se vyučil u Hirschů a posléze na přelomu století podnik odkoupil a kavárna fungovala až do konce 2. světové války. Po válce byl Ruprechtům jakožto Němcům dům zkonfiskován. Od té doby až do současnosti (ovšem s delší přestávkou, kdy se zde v 90. letech prodávala jízdní kola) funguje kavárna pod názvem Opera dodnes.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.