Výprava na hanáckou velehoru
Cest, jimiž se mohou odvážní Hanáci vydat na Velký Kosíř je spousta a jsou spletité. Základním táborem, ze kterého vyráží na vrchol naše výprava, jsou Čechy pod Kosířem. Vycházíme od zámku z přírodně krajinářského parku, který tu kolem roku 1830 založil hrabě František Josef Silva-Tarouca; příslušník významného rodu, který přišel z Portugalska a jehož členové zastlávali v 18. století významné diplomatické funkce ve Vídni.
„Kosíř vznikl kerným zdvihem. Celé to území Olomoucka je velmi výrazně ovlivněno tektonikou a souvisí s tím, jak při vrásnění se Karpaty tlačily okraj Českého masivu, a došlo k oživení starých hlubinných zlomů a díky tomu k rozlámání povrchu. Jedná se o kru vyzdviženou podél zlomu, takzvanou hrásť, a to, že je to aktivní z hlediska zlomu, dokládá, že na úpatí se nachází výrony pramenů, což odkazuje k lázním Slatinice,“ říká k původu kopce docentka Irena Smolová z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.
Na hanáckou velehoru šplháme kolem místa, kde kdysi stál hospodářský dvůr pojmenovaný podle hraběnky Gabriely původem z knížecího rodu Schwarzenbergů. Za chvilku už se nám mezi stromy otevírají krásné výhledy na úrodné roviny hanácké domoviny. Sněhem se brodíme až k vrcholu, který se tyčí do výšky 442 metrů nad mořem, od roku 2013 jej zdobí rozhledna, stavba ve zdejším kraji málo obvyklá.
Tady se dozvídáme dávný příběh o vzniku této kultovní hanácké velehory, která ční nad krajem, který miloval malíř Josef Mánes a kudy se toulal básník Petr Bezruč.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
