Zámecký park v Žádlovicích patří ke klenotům krajiny i přesto, že některé jeho části pomalu pustnou

Žádlovický zámek
Žádlovický zámek

Park kolem zámku v Žádlovicích na Lošticku má mnoho tváří. Najdeme zde upravené plochy sloužící jako dostihové závodiště, lehce zanedbané porosty kolem zámku, ale i místa, kde se někdejší anglický park pomalu mění v les. Přitom jej budovaly generace zahradníků a kromě vzácných stromů a rostlin, zde najdeme i pozoruhodné stavební památky a umělecké artefakty.

Žádlovice patří k nejstarším obcím v okolí. Už v roce 1078 věnoval údělný olomoucký kníže Ota Sličný novému klášteru Hradisko u Olomouce dvě popluží ve vsi Zadlowiczi. Jak je tedy zřejmé, dvě části obce byly církevním majetkem, třetí část Žádlovic tvořily dva svobodné grunty, které v roce 1546 připadly k bouzovskému panství. Jeden z majitelů Bouzova, Jindřich Podstatský z Prusinovic, postavil na místě jednoho z těchto dvorů tvrz, na které se usadil.

Čestný dvůr, kudy přijížděly do zámku vzácné návštěvy

Dalším jejím obyvatelem byl například biskupský úředník Burian Drahanovský z Pěnčína, který se zde usadil v roce 1568, a jehož přítomnost nám dodnes potvrzuje torzo kaple, kterou jako katolík nechal pro své poddané v protestantském kraji vybudovat. Dnes je kaple součástí kůlny ve dvoře někdejšího lesního úřadu a ukrývá zbytky sgrafitové výzdoby s náboženskými náměty.

Někdejší zahradnické domky

Po třicetileté válce byla tvrz pustá, až se jejím majitelem stal příslušník starého českého rodu Albrecht Leopold Bukůvka z Bukůvky, který vystavěl v letech 1679 - 1705 na jejím místě barokní zámek. Bylo to v době, kdy se Žádlovice postupně stávaly centrem většího feudálního dominia.

Stará sýpka obklopená douglaskami

Další přestavbu zámku zahájil v roce 1772 jeho další držitel, Jan Křtitel, hrabě Mitrovský. Bohatý šlechtic, výtečný hospodář a také milovník přírody při svém sídle založil rozsáhlou botanickou zahradu a zámeckou knihovnu obohatil sbírkou přírodovědné literatury. Zahradu zřízenou na hrázi rybníka doplnil o skleník a postupně ji rozšiřoval. V souladu s tehdejší módou se pak původní zahradní kompozice kolem dvou zdejších rybníků začala měnit v rozsáhlý anglický park.

Dnes v části parku najdeme i ohrady pro koně zdejšího jezdeckého oddílu

Od 19. století do současnosti

Téměř po celé 19. století patřilo žádlovické panství rodině Vorst-Gudenau Mirbach-Harff, jejíž příslušník Klement Arnošt Vorst-Gudenau byl významným hospodářským činitelem kraje a podílel se též na založení mohelnického cukrovaru. Další rozvoj zámku i parku přichází v roce 1891, kdy do zámku vstupuje poslední šlechtický rod Dubských z Třebomyslic, pocházející původně z jižních Čech.

Stěhuje se sem diplomat Viktor Dubský, který byl významným rakouským diplomatem a velvyslancem v Madridu. Jeho syn Adolf byl velkým milovníkem exotických dřevin a zámecký park mu vděčí za řadu krásných exemplářů. Kromě toho byl také milovníkem lovu a zušlechtil už existující oboru navazující na park, kde choval daňky a také jeleny sika.

V parku najdeme i tuto studánku s výtečnou vodou

Rodina Dubských byla výrazně proněmecká a byla také podporovatelem nacistických organizací za druhé světové války, které se její členové v řadách jednotek SS také zúčastnili. I proto její členové před květnem 1945 uprchli a zámek i park zůstaly osiřelé. Staly se majetkem státu. Vystřídalo se zde více organizací, později v zámku našlo útočiště pro internát a dílny zemědělské učiliště. Park bohužel z velké části chátral. Jen dolní část byla využívána jezdeckým oddílem a dodnes je tu půvabné přírodní závodiště.

I přesto se zde stále dochovaly některé vzrostlé exempláře exotických stromů i zbytky zahradní architektury. Obora byla po válce neudržovaná a daňci i jeleni sika se přes chatrné oplocení dostali do volné přírody, kde se nebývalým způsobem rozšířili. Zejména sikové dnes obývají velkou část Moravy od Zábřehu až po Blansko.

Rybník za závodištěm nabízí i romantické posezení

Zemědělské učiliště už v zámku nesídlí. Zámek je majetkem Olomouckého kraje a v těchto dnech se rozhoduje o jeho dalším využití. Jednou z variant je zřízení archeologického centra, které by spravovalo rozsáhlé sbírky. Místní patrioti doufají, že nové využití bude počítat i se stabilní péči o park, který se svými téměř 30 hektary rozlohy a vzácnými dřevinami patří k nejpozoruhodnějším na střední Moravě.