Žárovice jsou dnes součástí Plumlova. Kdysi to byla samostatná vesnice a dokonce sídlo malého statku. Zajímavé památky tady ovšem najdeme i dnes

23. leden 2019

Vesnice stojí na soutoku Žbánovského potoka pramenícího ve stejnojmenném žlebu pod Bousínem a řeky Okluky. Obec vznikla na obchodní stezce spojující Plumlovsko a Prostějovsko s Boskovickemi.

Vesnice stojí na soutoku Žbánovského potoka pramenícího ve stejnojmenném žlebu pod Bousínem a řeky Okluky. Obec vznikla na obchodní stezce spojující Plumlovsko a Prostějovsko s Boskovickem. Počátky Žárovic sahají hluboko do minulosti. Nedaleko, v dnešním vojenském prostoru, se nachází Oberské hradiště, nazývané též Oberská vrata. Jedná se o poměrně rozsáhlé sídliště, postavené někdy v období 1 500 - 1 000 let př. n. l.

I když lokalita nebyla dokonale archeologicky prozkoumána, jejím stavitelem byli pravděpodobně lidé tzv. Lužické kultury, která obývala zdejší kraj ve zmíněném období. Tito lidé doby bronzové budovali podobná hradiště i na jiných místech kudy procházely obchodní stezky. Zajímavé je, že o Oberských vratech se vědělo i ve středověku. V roce 1391 se o tomto místě píše v jedné z dochovaných listin jako o hranici plumlovského panství.


Malebná zvonice v centru obce

Historické prameny posouvají dějiny Žárovic také hluboko do minulosti. Již v roce 1078 je vesnice uváděna jako součást majetku kláštera Hradisko. Od roku 1131 patřila část majetku olomoucké kapitule. Část výtěžku z obce na konci 14. Století připadala také olomouckému kostelu sv. Václava.

V letech 1310 – 1590 byly Žárovice součástí statku se sídlem ve Vícově. Od roku 1590 pak byla vesnice přiřazena k plumlovskému panství.

Je zajímavé, že farář, arcibiskupský rada a místní historik František Müller píše, že v Žárovicích stávala tvrz. Nevíme, z jakých pramenů čerpal, v dochovaných listinách o ní není ani zmínka. A o co víc, páter Müller tvrdí, že stála na místě dnešních domů čp. 26 až 31. Této hypotéze by odpovídala značná terénní nerovnost této lokality i pomístní název „Na tvrze“.

Panna Marie na návsi

Z tvrze se nezachovalo vůbec nic. Pokud by však těch hradních záhad nebylo dost, je nedaleko Žárovic k dispozici další zřícenina. Smilův hrad, tedy spíše terénní pozůstatky bývalého hrádku, lze najít také ve vojenském prostoru na ostrohu mezi Kamenným a Drahanským žlebem. Nejednalo se o významný hrad, dokonce je pravděpodobné, že ani nebyl dokončen. Byl vybudován ve druhé polovině 13. století pány z Ceblovic na ochranu nedalekých rudných dolů. Sto let po stavbě je už uváděn jako pustý. Moc se z něj opravdu nezachovalo, z čehož plyne domněnka, že část hradu byla patrně postavena ze dřeva. 

V roce 1599 prodávají dědicové pernštejnského Plumlova zdejší panství Lichtenštejnům a pod jejich vládou už zůstala až do konce vrchnostenské správy. V polovině 18. století si zdejší obyvatelé staví v obci kapli Povýšení sv. Kříže. Na křižovatce s hlavní silnicí pak stojí také starobylá zvonička. Patrně jen o něco málo mladší je rovněž na křižovatce stojící socha Navštívení Panny Marie z roku 1784. Je kryta malebnou střechou.

Obec stojí za návštěvu a možná tady potkáte i zdejšího vodníka. Není třeba se bát, je to bytost hodná a spravedlivá. Podle pověsti, se přátelil s místním chalupníkem. Jednou časně ráno jej vzbudil a chtěl vědět, kde je Kopřivová studánka, že má v rajónu cizího vodníka a musí se s ním utkat. Chalupník ho ke studánce dovedl. Došlo k souboji a místní vodník vyhrál. Za odměnu dal chalupníkovi tři groše. Ať utrácel chalupník sebevíc, vždy v kapse ty tři groše našel. Pomohly mu z bídy, ale protože mu je lidé záviděli, raději je vodníku vrátil.

autor: kbz
Spustit audio