Zážitky z proměn na Šeráku
Šerák. 1351 metrů vysoká hora patří k nejoblíbenějším výletním cílům Hrubého Jeseníku. Vede na ni spousta cest, z Ramzovského sedla lanovka, z kopce dolů sjezdovka.
Do historie výletů se Šerák zapsal už v roce 1888, kdy zde německý Moravskoslezský sudetský horský spolek otevřel, v té době neobvyklou, turistickou chatu.
Dřevěnou stavbu na vrchu Hochschar (německý název Šeráku), která se podobala jesenické radnici, v červnu 1892 poctil návštěvou velmistr Řádu německých rytířů.
Ovšem za několik měsíců, v únoru roku 1893, chlouba Moravskoslezského sudetského horského spolku na pomezí Moravy a Slezska vyhořela. Už následujícího roku tu ale stála chata kamenná, která v rozšířené podobě slouží jesenickým turistům dodnes.
Vrchol Šeráku je místem, kde se dokáže někdy rychle střídat zamračená obloha s jasným slunečním svitem. Návštěvníkovi obklopenému mrakem, se můžou v mžiku otevřít pohledy do rozlehlého údolí směrem k městu Jeseník a dále k polským rovinám. Během proměnlivého počasí je možné tu sledovat fascinující hry světla a oblaků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
