Život plný drobných milých nesmyslů má básnířka Markéta Sýkorová

Podle druhů čokolády rozdělila Markéta Sýkorová svou básnickou prvotinu Ženou všemi smysly na tři části: „Na bílou, hořkou a mléčnou.“ A jako bonus nabídla jednohubky.

Po deseti letech pracovního a studijního bloudění se prý konečně našla. „Zažívám krásné období. Společně s výtvarnicí Len Böhmovou jezdíme na autorská čtení a představujeme knížku lidem. Skvělé to bylo v Praze, kde básničky návštěvníkům četla herečka Lenka Krobotová,“ říká olomoucká autorka Markéta Sýkorová.

„Dlouho jsem byla věčný student,“ konstatuje. Po státnicích dostala nabídku učit na Univerzitě Palackého a pracovat na doktorátu. Porodila syna, užila si mateřskou, vrátila se na akademickou půdu a zjistila, že je jí třicet a že se trápí s něčím, co jí není blízké a pořádně jí to vlastně ani nejde. „Nebyla jsem to prostě já, chtěla jsem zkusit něco jiného,“ dodává.

Nějakou dobu dělala moderátorku v komerčním rádiu, pak asistentku v Maltézské pomoci, což byla obrovská zkušenost, za kterou je Markéta Sýkorová ráda. „Starala jsem se hlavně o seniory a taky o postiženou dívku,“ vypráví. Někteří z klientů se objevují v její knížce Ženou všemi smysly. Třeba devadesátiletá paní, kterou najdete v básni Stáří.

Vydání knížky Markétu Sýkorovou povzbudilo, psát chce dál. Jestli to budou jenom verše a písňové texty, to se prý ještě uvidí.

autor: voj
Spustit audio