Zvonice v Němčicích nad Hanou nese zvony z NDR

I když je věž samostatně stojící, byla vždy součástí kostela sv. Máří Magdalény. Němčice nad Hanou se poprvé zmiňují v listině datované rokem 1131. Osada tehdy patřila ke kojetínskému panství pražských biskupů. Dá se předpokládat, že církevní vrchnost také iniciovala stavbu prvního kostela. To je ovšem jen domněnka, stejně, jako se dnes můžeme pouze domnívat, jak původní kostel vypadal. V roce 1423 táhla krajem husitská vojska. Dobyla Přerov a na podzim i Kroměříž. Místní letopisci přikládají dobu zničení původního kostela v obci právě do období těchto husitských nájezdů. O zvonici není v dobových pramenech také žádná zmínka.

Místní obyvatelé se nesmířili s pobořeným chrámem a už někdy na přelomu 15. a 16. století kostel postavili znovu. V té době již obec patřila významnému moravskému rodu pánů z Cimburka. Stavba kostela byla z kamene. Chrám byl ovšem menší a nižší než dnes a hlavně, sloužil potřebám českobratrské církve. To se projevovalo v jeho jisté stavební i vnitřní strohosti, a mimo jiné i tomu, že kostel byl postaven bez věže.

To platilo až do Bílé Hory, kdy byl chrám navrácen katolickým kněžím a přizpůsoben katolickému ritu. Hlavní přestavba pak proběhla v roce 1662. Kdy byla vybudována zvonice, se neví, podle některých pramenů však při rekonstrukci kostela již stála. Možná, že bylo nutné nejprve oznamovat novou víru hlasem zvonů a pak teprve dobudovat chrám.

Díky své mohutné mase působí zvonice na pohled mnohem starobyleji, než samotný kostel. Věž čtvercového půdorysu je vysoká 37 metrů je v přízemí postavena z kamene, vyšší patra jsou již pak vyzděna z pálených cihel. Současné zvonicové patro, které člení zvenčí pilastry, je pozdně barokní.

Ani nově upravený kostel však nebyl ušetřen katastrof. Už rok po dokončení úprav byl poničen při nájezdu Turků obléhajících Vídeň. Při přestavbě dostal kostel nové zasvěcení – sv. Máří Magdaléně. O věži historické prameny opět mlčí. Je však možné, že na rozdíl od kostela díky své mohutné stavbě nájezd přežila bez větší úhony. I ze zdejší věže byly zvony často zabavovány pro válečné účely. Sloužila však svému účelu až do konce II. světové války. Při přechodu fronty byl kostel opět poškozen a nejvíce utrpěla zvonice, která zůstala dokonce bez střechy. Opravena byla v roce 1947.

Původní zvony byly opět zabaveny. Až v roce 1968 je nahradilo 5 nových zvonů od firmy Franz Schilling Soehne z Apoldy - z bývalé NDR. Dnes tedy ve věži visí zvony František, Cyril a Metoděj, Panna Maria, Máří Magdaléna a největší zvon – sv. Václav.

Kromě zvonů je součástí věže i hodinová stroj, který je však již novodobý, vyrobený ve Vyškově ve 20. století.

Ze zvonového patra je krásný výhled na němčické náměstí i část městečka. Věž bývá otevřena jen výjimečně, například při němčických hodech.

Znáte z kalendáře Českého rozhlasu Olomouc pro rok 2023