Archeologové v javornickém kostele sv. Kříže našli hrob dávného kněze i vzácné mince

9. září 2015

Na mnohé otázky týkající se historického vývoje některých památek může spolehlivě odpovědět jen archeologický výzkum. To je i případ kostela Nalezení sv. Kříže v Javorníku, který patří k nejstarším památkám svého druhu v českém Slezsku. Archeologové se do něj vydali letos vůbec poprvé.

Počátky kostela pravděpodobně sahají do 60. let 13. století. V té době stávala na blízkém návrší lehce opevněná dřevěná stavba – jakási tvrz nebo hradiště. Tyto budovy jsou starší než samotné město a zámek Jánský vrch. Dá se předpokládat, že kostel založil tehdejší držitel tvrze, o němž však nemáme do dnešních dnů žádné zprávy.

Prvky na pomezí románského slohu a gotiky z tohoto kostela dělají unikátní stavbu

O starobylosti kostela svědčí stavební sloh, v němž byl postaven. Přesto i kostel sv. Kříže prošel v minulosti mnohými úpravami. Nejstarší přestavba souvisela patrně se zničením chrámu za husitských bouří. Nájezd husitů na tomto území je zaznamenán v roce 1428, kdy byla zničena i nedaleká tvrz. Poničení kostela je tedy více než pravděpodobné. Po opravě prý byl zasvěcen sv. Heleně a sv. Barboře.

K další rekonstrukci kostela došlo na konci 16. století. V roce 1582 byl obnoven krov a 1585 došlo k postavení obvodové zdi hřbitova. Pouze hřbitovním kostelem se tento původně farní chrám stal v roce 1723, kdy byl vysvěcen nový kostel ve městě. I díky tomu se zde zachovaly některé původní prvky. Jako filiální chrám totiž nebyl tak exponovaným místem. Poslední velká oprava proběhla ve 2. polovině 19. století a na ni navazuje rekonstrukce, která právě probíhá.

Kostel Nalezení sv. Kříže v Javorníku vsi

Archeologický výzkum, prováděný obecně prospěšnou společností Archaia Olomouc ve spolupráci s Ústavem archeologie FPF SU v Opavě, který v rámci rekonstrukce započal, odkryl mnoho zajímavého ze stavební historie chrámu.

Podle vedoucího výzkumných prací Petera Kováčika je už téměř jasné, že překrásný portál, kterým se vchází do kostela z jižní strany, stával původně v čelní stěně, která byla v rámci rekonstrukcí postavena zcela nově. Naopak na místě dnešního monumentálního románsko-gotického portálu byl menší portálek, který stavebníci posunuli do boční zdi presbytáře.

Při vyjímání rakve z hrobu je nutné dodržet bezpečností opatření aby ostatky nebyly kontaminovány

Zajímavé je rovněž nalezení původní dlažby z cihlových dlaždic. Na ni v severozápadním rohu hlavní lodi kostela navazoval objevený kamenný základ sloužící patrně pro křtitelnici. I ta se sem však dostala až po jedné z přestaveb, protože původně asi stávala v pravé přední části lodi.

Zajímavé bylo rovněž odhalení podpůrné konstrukce držící sloup podepírající plochý dřevěný strop lodi (jednoduchá gotická klenba je dodnes pouze v kněžišti chrámu). Pod sloupem se totiž objevil velký mlýnský kámen, který do svého umístění v kostele patrně sloužil pro mletí v některém z okolních mlýnů.

Brakteáty - vzácné mince obrovské hodnoty

Po staletí lidé v kostele zanechávali drobné předměty, které zapadaly do prachu a postupně se staly součástí podsypu pod dlažbou. Detektorový průzkum zde tak odhalil velké množství mincí, součástí oděvů a drobných šperků. Asi největším, doposud předběžně prozkoumaným nálezem, jsou dvě drobné mince - brakteáty bytomského knížete z počátku 14. století.

Součásti pohřební výbavy poputují ke konzervátorům

„Podle vyjádření odborníků se tušila existence této mince, doposud se však žádné nedochovaly. My jsme našli hned dvě a jejich cena je přes jejich titěrnou velikost obrovská,“ vysvětluje Peter Kováčik. Mince jsou také dokladem čilého slezského obchodně-cestovního ruchu a kontaktů Javorníka do oblasti na sever od našich současných hranic.

Asi nejočekávanější část výzkumu byla věnována hrobům, které se v lodi kostela zachovaly

Většina z nich byla v pozdější době výrazně poničena. To se týká i hrobu ženy s dětmi, který se nacházel před oltářem v nezvyklé příčné poloze. Archeologové mají podezření, že by se mohlo jednat od Barbaru Volckmann, jejíž náhrobek lze spolu s vročením 1596 najít v průčelí kostela.

Hrobka kněze

Nejzachovalejším hrobem však byl ten, který se podařilo odkrýt v jižní přední části kostela. Zachovaná cihlová klenba pohřební komory dávala tušit, že hrob by mohl být ve velmi dobrém stavu. Po vyjmutí rakve z komory se sice podařilo prokázat, že i tento hrob byl již v minulosti druhotně otevřen, přesto byly ostatky zemřelého poměrně zachovalé, stejně jako dřevěná rakev zdobená malováním.

Podle předběžných závěrů archeologů byl nebožtík uložený do této hrobky muž, který skonal patrně někdy v 2. polovině 17. století nebo na počátku 18. století. Více o jeho původu prozradí antropologické zkoumání, nicméně, podle výbavy, kterou dostal do hrobu, se zdá, že se jednalo o váženou osobnost - příslušníka duchovního stavu. Velmi pravděpodobně to byl jeden ze zdejších farářů. V hrobě se podařilo nalézt zbytek štóly a dřevěný kalich. Součástí výbavy byl i kříž a na plechu malovaný obrázek – snad posmrtný portrét zemřelého. Pozoruhodně dobře se zachovaly i některé kožené části jeho oděvu, jako kapuce a také část bot.

„Máme k dispozici přesný seznam kněží, kteří v Javorníku působili. Pokud se nám podaří blíže určit datum smrti či něco více z doby, kdy žil, není vyloučeno, že budeme tohoto muže za pár týdnů znát i jménem,“ doufá Peter Kováčik.

Zatímco nalezené kosti poputují k průzkumu antropologů, předměty z hrobu dostanou na stůl konzervátoři. Tělesné ostatky kněze se však do kostela po průzkumu vrátí. „Chtěl bych, aby opět spočinul ve svém hrobě. Jakmile z nich zjistíme vše potřebné, není důvod je dále skladovat mimo místo jeho posledního odpočinku,“ míní archeolog.

Ještě před prozkoumání rakve je nutné provést fotodokumentaci

Také nalezené věci se možná v budoucnu do kostela vrátí. Při výzkumu totiž byly kromě archeologických nálezů objeveny také rozsáhlé zbytky fresek na stěnách chrámu. To by mohlo zvýšit zájem o tento kostel ze strany turistů. „Myslím, že by se pak daly některé věci nalezené zde při výzkumech v kostele vystavit, ale konečné slovo v tomto bude samozřejmě mít investor což je Biskupství ostravsko-opavské. My však tyto předměty určitě předáme zpět,“ uzavřel archeolog.

Kdy práce na opravě kostela skončí, zatím není zcela jisté. Archeologický výzkum však byl v minulých dnech téměř uzavřen. Následovat bude popis nálezů a vypracování závěrečné zprávy, která pomůže lépe pochopit peripetie, kterými si kostel v průběhu staletí procházel.

Víko rakve
autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.