Archeologové v javornickém kostele sv. Kříže našli hrob dávného kněze i vzácné mince
Na mnohé otázky týkající se historického vývoje některých památek může spolehlivě odpovědět jen archeologický výzkum. To je i případ kostela Nalezení sv. Kříže v Javorníku, který patří k nejstarším památkám svého druhu v českém Slezsku. Archeologové se do něj vydali letos vůbec poprvé.
Počátky kostela pravděpodobně sahají do 60. let 13. století. V té době stávala na blízkém návrší lehce opevněná dřevěná stavba – jakási tvrz nebo hradiště. Tyto budovy jsou starší než samotné město a zámek Jánský vrch. Dá se předpokládat, že kostel založil tehdejší držitel tvrze, o němž však nemáme do dnešních dnů žádné zprávy.
Prvky na pomezí románského slohu a gotiky z tohoto kostela dělají unikátní stavbu
O starobylosti kostela svědčí stavební sloh, v němž byl postaven. Přesto i kostel sv. Kříže prošel v minulosti mnohými úpravami. Nejstarší přestavba souvisela patrně se zničením chrámu za husitských bouří. Nájezd husitů na tomto území je zaznamenán v roce 1428, kdy byla zničena i nedaleká tvrz. Poničení kostela je tedy více než pravděpodobné. Po opravě prý byl zasvěcen sv. Heleně a sv. Barboře.
K další rekonstrukci kostela došlo na konci 16. století. V roce 1582 byl obnoven krov a 1585 došlo k postavení obvodové zdi hřbitova. Pouze hřbitovním kostelem se tento původně farní chrám stal v roce 1723, kdy byl vysvěcen nový kostel ve městě. I díky tomu se zde zachovaly některé původní prvky. Jako filiální chrám totiž nebyl tak exponovaným místem. Poslední velká oprava proběhla ve 2. polovině 19. století a na ni navazuje rekonstrukce, která právě probíhá.
Archeologický výzkum, prováděný obecně prospěšnou společností Archaia Olomouc ve spolupráci s Ústavem archeologie FPF SU v Opavě, který v rámci rekonstrukce započal, odkryl mnoho zajímavého ze stavební historie chrámu.
Podle vedoucího výzkumných prací Petera Kováčika je už téměř jasné, že překrásný portál, kterým se vchází do kostela z jižní strany, stával původně v čelní stěně, která byla v rámci rekonstrukcí postavena zcela nově. Naopak na místě dnešního monumentálního románsko-gotického portálu byl menší portálek, který stavebníci posunuli do boční zdi presbytáře.
Zajímavé je rovněž nalezení původní dlažby z cihlových dlaždic. Na ni v severozápadním rohu hlavní lodi kostela navazoval objevený kamenný základ sloužící patrně pro křtitelnici. I ta se sem však dostala až po jedné z přestaveb, protože původně asi stávala v pravé přední části lodi.
Zajímavé bylo rovněž odhalení podpůrné konstrukce držící sloup podepírající plochý dřevěný strop lodi (jednoduchá gotická klenba je dodnes pouze v kněžišti chrámu). Pod sloupem se totiž objevil velký mlýnský kámen, který do svého umístění v kostele patrně sloužil pro mletí v některém z okolních mlýnů.
Brakteáty - vzácné mince obrovské hodnoty
Po staletí lidé v kostele zanechávali drobné předměty, které zapadaly do prachu a postupně se staly součástí podsypu pod dlažbou. Detektorový průzkum zde tak odhalil velké množství mincí, součástí oděvů a drobných šperků. Asi největším, doposud předběžně prozkoumaným nálezem, jsou dvě drobné mince - brakteáty bytomského knížete z počátku 14. století.
„Podle vyjádření odborníků se tušila existence této mince, doposud se však žádné nedochovaly. My jsme našli hned dvě a jejich cena je přes jejich titěrnou velikost obrovská,“ vysvětluje Peter Kováčik. Mince jsou také dokladem čilého slezského obchodně-cestovního ruchu a kontaktů Javorníka do oblasti na sever od našich současných hranic.
Asi nejočekávanější část výzkumu byla věnována hrobům, které se v lodi kostela zachovaly
Většina z nich byla v pozdější době výrazně poničena. To se týká i hrobu ženy s dětmi, který se nacházel před oltářem v nezvyklé příčné poloze. Archeologové mají podezření, že by se mohlo jednat od Barbaru Volckmann, jejíž náhrobek lze spolu s vročením 1596 najít v průčelí kostela.
Nejzachovalejším hrobem však byl ten, který se podařilo odkrýt v jižní přední části kostela. Zachovaná cihlová klenba pohřební komory dávala tušit, že hrob by mohl být ve velmi dobrém stavu. Po vyjmutí rakve z komory se sice podařilo prokázat, že i tento hrob byl již v minulosti druhotně otevřen, přesto byly ostatky zemřelého poměrně zachovalé, stejně jako dřevěná rakev zdobená malováním.
Podle předběžných závěrů archeologů byl nebožtík uložený do této hrobky muž, který skonal patrně někdy v 2. polovině 17. století nebo na počátku 18. století. Více o jeho původu prozradí antropologické zkoumání, nicméně, podle výbavy, kterou dostal do hrobu, se zdá, že se jednalo o váženou osobnost - příslušníka duchovního stavu. Velmi pravděpodobně to byl jeden ze zdejších farářů. V hrobě se podařilo nalézt zbytek štóly a dřevěný kalich. Součástí výbavy byl i kříž a na plechu malovaný obrázek – snad posmrtný portrét zemřelého. Pozoruhodně dobře se zachovaly i některé kožené části jeho oděvu, jako kapuce a také část bot.
„Máme k dispozici přesný seznam kněží, kteří v Javorníku působili. Pokud se nám podaří blíže určit datum smrti či něco více z doby, kdy žil, není vyloučeno, že budeme tohoto muže za pár týdnů znát i jménem,“ doufá Peter Kováčik.
Zatímco nalezené kosti poputují k průzkumu antropologů, předměty z hrobu dostanou na stůl konzervátoři. Tělesné ostatky kněze se však do kostela po průzkumu vrátí. „Chtěl bych, aby opět spočinul ve svém hrobě. Jakmile z nich zjistíme vše potřebné, není důvod je dále skladovat mimo místo jeho posledního odpočinku,“ míní archeolog.
Také nalezené věci se možná v budoucnu do kostela vrátí. Při výzkumu totiž byly kromě archeologických nálezů objeveny také rozsáhlé zbytky fresek na stěnách chrámu. To by mohlo zvýšit zájem o tento kostel ze strany turistů. „Myslím, že by se pak daly některé věci nalezené zde při výzkumech v kostele vystavit, ale konečné slovo v tomto bude samozřejmě mít investor což je Biskupství ostravsko-opavské. My však tyto předměty určitě předáme zpět,“ uzavřel archeolog.
Kdy práce na opravě kostela skončí, zatím není zcela jisté. Archeologický výzkum však byl v minulých dnech téměř uzavřen. Následovat bude popis nálezů a vypracování závěrečné zprávy, která pomůže lépe pochopit peripetie, kterými si kostel v průběhu staletí procházel.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
