Barokní sýpka v Ludéřově

Historikové se domnívají, že to byl syn zakladatele obce a sídlil na tvrzi, která byla mocenským i hospodářským centrem obce. A podle archeologů stávala tvrz právě na jih od současné návsi – v místech, kde stojí hospodářské budovy dodnes a kde stojí i tato sýpka.

Z písemných pramenů víme, že majitelé tvrze se často střídali. Ke konci 14. století ji získává rod vladyků z Čekyně.

Písemně je tvrz ještě uváděna k roku 1447 při příležitosti prodeje panství z majetku bratrů Beneše a Ješka z Ludéřova Smilovi z Křemže. V letopise je uveden hospodářský dvůr a kopec, který by mohl být místem, kde stávala tvrz.

Zajímavé je, že v pozdějších dokumentech se opět objevuje pojmenování tvrz, není tedy vyloučeno, že původně zaniklé sídlo bylo v této době opět obnoveno.

Dalšími majiteli hospodářského dvora a tvrze se stali po roce 1490 páni ze Švábenic. Ti vlastnili panství až do roku 1547, kdy se majitelem stává olomoučan Lukáš Grim.

I po jeho smrti se vlastnictví panství často střídalo. Byli mezi nimi i olomouční měštané a dá se předpokládat, že tvrz, jakožto dům k bydlení, nebyla příliš využívána.

Přesto je ještě uvedena v trhové smlouvě z roku 1631 mezi zemskými komisaři a Fridrichem Wojstovem z Bogdunovic, ve které je Ludéřov a Střížov částí laškovského statku.

Jak to dále bylo nejen s tvrzí, ale také se sýpkou, která tu byla v období baroka postavena, se dozvíte v naší rozhlasové pohlednici ve čtvrtek 19. září.