Horní Holčovice přežily díky alkoholikům

11. červenec 2018
Dřevěná zvonička z 19. století dnes stojí v léčebně
0:00
/
0:00

Na cestách jesenickým předhůřím se vydáme z údolí Opavy do kopců na severovýchod od Karlovic.

Mineme osadu Jelení i odbočku do Dlouhé Vsi, až unaveného cyklistu zláká k zastavení místo nazvané Nad Dlouhou Vsí. Jsou tu nejenom krásné výhledy, ale také kryté odpočívadlo, které chrání před větrem. A právě zde se odbočuje k malebné osadě přímo na vrcholu kopce, které se odpradávna říká Horní Holčovice.

Jak už jméno obce napovídá, jedná se o místní část nedalekých Holčovic, které se rozkládají kolem řeky Opavice v hluboce zařezaném údolí. Cesta vedla nahoru kolem místní farmy až do centra obce, kterému jen pár metrů chybí do 700 nad mořem.

Horní Holčovice dnes tvoří vlastně jen pár domků, které zde zbyly poté, co po II. světové válce většina zdejších starousedlíků skončila na západ od našich hranic a dosídlení obce daleko od všeho dění se nezdařilo. Do vesnice sice přišlo pár nových usedlíků, zejména z Řecka, ti ale brzy drsný kraj na horách opustili. Vypadalo to, že vesnice, stejně jako nedaleký Adamov, zcela zanikne.

Na pastvinách kolem Horních Holčovicích potkáte i tento poddruh tura

Nejprve ale malá exkurze do historie. Horní Holčovice vznikly postupně rozšiřováním zástavby Holčovic. Kdy se tak stalo, to už bohužel asi nezjistíme. Každopádně víme, že na konci 18. století se Horní Holčovice staly obcí s vlastní obecní správou.

To už byla osada poměrně velkou vsí. Na nejstarších mapách můžeme vidět, že se osada s rozvolněnou zástavbou vinula podél současné cesty z Holčovic až na rozcestí k Adamovu. V roce 1805 zde bylo 45 domů a 263 obyvatel. Pak už ale počet usedlíků klesal, byť ne nijak závratně.

Už v 18. století máme zprávy o tom, že v jednotlivých domech vyučoval místní kantor. V roce 1796 zemřel v Brně na Špilberku vězeň Gottlieb Poppe, který zde seděl za padělání peněz a jeho dům v Holčovicích se stal první školou. Nová budova evangelické školy byla postavena o dva roky později a sloužila až do roku 1911, kdy byla postavena školní budova zcela nová. Kromě obecné školy zde od roku 1882 až do roku 1923 působila košíkářská škola vyučující tomuto řemeslu obyvatele širokého okolí.

U odbočky do obce na cyklisty čeká kryté roubené odpočívadlo

V roce 1849 byly Horní a Dolní Holčovice opět sloučeny v jednu obec. Stále se však rozlišovalo, kdo ve které části bydlí. V roce 1878 postihl osadu mohutný požár, který přeskakoval dům od domu až do dolní části obce. Kvůli tomu vznikl ve vesnici o deset let později hasičský sbor.

Pomník ze slezského mramoru v podobě třídílné pyramidy připomíná místním padlé v první světové válce, kterých bylo na tak malou ves opravdu mnoho. A tím se dostáváme do pohnutého dvacátého století, které málem znamenalo zánik této obce. Vesnice byla téměř prázdná, když sem v roce 1950 zabloudil mladý protialkoholní pracovník z opavské psychiatrické léčebny Josef Škrla. Dostal nápad, že toto místo by bylo ideální pro vybudování protialkoholní léčebny. O rok později sem přišli první pacienti a „Osada bojovníků za střízlivost“ zahájila novou éru obce. Existuje dodnes jako doléčovací pobočné zařízení Opavské léčebny.

Díky místním pacientům i vedení ústavu se tak podařilo zachovat část obce i s její největší památkou. To je bezesporu malebná zvonička z 19. století, která stávala v dnes už neexistující části vesnice směrem k Adamovu. Přemístili ji do centra léčebny, čímž ji patrně zachránili před zničením, stejně jako někdejší hájovnu, která sem zase byla po jednotlivých částech převezena z rozcestí k Adamovu v roce 1957.