Bartoňov dnes od sousedního Radomilova dělí jen značka

Jméno vesnice vychází ze jména Bartoň, což je domácká podoba jména Bartoloměj. V historických pramenech se objevuje až k roku 1417, kdy patřila k bludovskému panství. V 16. století máme zprávy, že v Bartoňově existuje samostatný statek, který zahrnoval i Radomilov. To je první zpráva o propojení obou obcí. Centrem malého panství byla tvrz, kterou v té době obýval zemanský rod Fylčanů z Hrabové. Podle výzkumů se zdá, že tento objekt, ke kterému podle dobových zpráv patřila také zahrada a chmelnice, stával v místech domu čp. 38, kde byly objeveny zbytky jeho zdí.

10 fotografií

 V roce 1583 tvrz i s panstvím prodávají rytíři Odkolkovi z Oujezdce, a ten ji v zápětí předává do správy žerotínského rudského panství. Tam už pak obec zůstala, po Bílé hoře už pod vládou lichtenštejnského domu, až do roku 1848, kdy vrchnostenská správa nad obcí končí. Tehdy byla vesnice začleněna do politického i soudního okresu Šumperk. Do roku 1869 byl opět částí Bartoňova sousední Radomilov, který se pak dočasně osamostatnil.

V roce 1834 měla obec 55 domů a 334 obyvatel. Nejvíce zde bylo nasčítáno v roce 1900, kdy v obci žilo téměř 400 osob. Po druhé světové válce však jejich počet klesal. Dnes zde žije kolem 120 trvale bydlících osob.

Obec byla přifařena do Rudy nad Moravou a tam také chodily místní děti do školy. To platilo až do roku 1871, kdy byla v Radomilově postavena společná škola pro děti z obou vesnic.

V roce 1873 začal přes obec jezdit vlak z Bludova do Hanušovic, nicméně zastávka zde byla zřízena na místě strážního domku až v roce 1945. Lidé odsud kromě zemědělství hledali práci zejména v průmyslu, v Olšanech i v Šumperku. Od roku 1960 je součástí obce opět i Radomilov a od roku 1980 jsou obě osady přičleněny k Rudě nad Moravou.

Dnes je Bartoňov i rekreačně docela zajímavou vesnicí. Málokdo ví, že vodácké tábořiště, autocamp a koupaliště v Rudě vlastně leží na katastru Bartoňova. Řeka Morava pod obcí také překonává pro vodáky poměrně zákeřný jez. U jezu, nedaleko mostu můžeme spatřit zbytky kdysi pozoruhodného vodního stroje. Bylo jím kolo na spodní vodu, které pohánělo generátor na výrobu elektrické energie. V devadesátých letech bylo ještě v provozu, dnes již bohužel jen rezaví. 

Zdejší zastávka byla zřízena až v roce 1945|foto:Miroslav Kobza, Český rozhlas

Nad jezem pak vede cesta do obce a pod Burdovým vrchem, za železniční tratí po asfaltce i docela pěkná cesta na kole z Bohutína.

Přímo na rozcestí v Bartoňově pak narazíte na pozoruhodné rozcestníky, které vás nasměrují nejen do okolních obcí a městeček, ale také do evropských velkoměst. Nechybí zde ani kilometráž do Vídně, Moskvy, Berlína či Varšavy, takže kdo by měl zájem vydat se odsud do Evropy, ví, co jej čeká.

Vydáme-li se do kopce, čeká nás krátká procházka Bartoňovem. Historii tohoto místa u rozcestí (nad nímž právě stála zdejší tvrz),  za potokem dosvědčuje například památná usedlost č. p. 3 z poloviny předminulého století. Dále v obci najdeme hasičárnu, kříž u bývalého obchodu či pomník padlým, postavený za I. republiky místními hasiči. Kousek nad ním už značka oznamuje, že jsme v Radomilově. Ze strání nad vesnicí je pak krásný výhled do údolí řeky Moravy.