Čertovy kameny nabízí výhled až do Polska a otisk čertího kopyta
Skalní útvar s vyhlídkou na temeni pod názvem Čertovy kameny patří k nejnavštěvovanějším skalním bradlům v Jeseníkách. Může za to nejen příhodná poloha nedaleko Jeseníku, ale stejnojmenná horská chata, která zde nabízí odpočinek a občerstvení.
Čertovy kameny se vypínají na severním úbočí Zlatého chlumu. Přes 40 m vysoký a 100 m dlouhý skalní útvar však naštěstí není přístupný jen horolezcům. Již od konce 19. století vede na vrchol stezka zajištěná řetězy. I tak zde ovšem člověk musí při výstupu dávat pozor, protože skála umí být docela kluzká.
Kdo si však dá práci a vystoupá na vrchol Čertových kamenů, je odměněn překrásným výhledem. Kromě pohledu do údolí, kde se jako korálky navlečené na niti objevují vesnice podél řeky Bělé, se může návštěvník pokochat také pohledem na protější panorama zalesněného Sokolího hřbetu, který patří k masívu Rychlebských hor. Na jih od skály se pak rozkládá mohutné pásmo Jeseníků. Nejlépe jsou odsud viditelné hory Šerák, Keprník či Červená hora, ale k zahlédnutí je také nejvyšší vrchol Rychlebských hor - Smrk.
Na sever od údolí Bělé se otevírá rozsáhlá Slezská nížina, v níž jsou za pěkného počasí vidět i blízké Otmuchowské a Nysské jezero. Tyto umělé nádrže na řece Kladské Nyse se v posledních letech stávají vyhledávanou destinací i pro návštěvníky z Česka, zejména pro jachtaře a milovníky koupání. Ne nadarmo se jim také někdy říká Slezský nebo Polský Karibik.
I na samotném skalisku je však co obdivovat. Kousek pod vrcholem najdeme ve skále kruhovou prohlubeň, kterou prý podle geologů vyhloubila eroze. Lidé z okolí to ale vidí jinak. Je to prý bezesporu otisk čertova kopyta, který se snažil vyhovět uhlíři, jenž se zde usadil a chtěl po čertovi, aby mu srovnal zdejší kraj do roviny, aby nemusel těžké klády tahat do kopce a z kopce. Čert to sice slíbil, a nechal si za to upsat duši uhlířovy dcery. Dokázal však srovnat krajinu jen směrem do Polska, zbytek hor jeho snahám odolalo, a tak musel odejít s nepořízenou. Jak se prý vztekle odrazil, zanechal na skále otisk kopyta. A právě proto, se zdejší útvar jmenuje Čertovy kameny a nedaleká protilehlá skála zase Pekelník.
Německý název Čertových kamenů, byl kupodivu mnohem prozaičtější, než ten český. Jméno Harichstein má původ v příjmení sedláka z České Vsi Vinzenze Haricha, který byl majitele pozemku, na němž skála stojí. Jeho usedlost, nejvýše položené stavení katastru České Vsi, se nacházela nedaleko skály a Harich zde, ač se to zdá neuvěřitelné, zemědělsky hospodařil. Dnes je na místě jeho bývalých polí vzrostlý les. Sedlák však brzy vycítil, že prudce se rozvíjející turistický ruch v poslední čtvrtině 19. století, je výbornou příležitostí k výnosnému podnikání. A tak zde vybudoval menší horský hostinec, který se postupně měnil až v chatu se společenským sálem a s možností ubytování. Velmi mu v tom pomáhal také nově vzniklý Moravskoslezský sudetský horský spolek, který podobná místa propagoval v německy mluvících oblastech.
Chata po roce 1945 dostala jméno Čertovy kameny, stejně jako sousední skála. Je jedním z výletních míst nejen pro turisty, ale i pro obyvatele města. Při cestě vedoucí k chatě můžeme v lesích narazit také na stopy dávné těžby zlata, která stojí i za pojmenování celého masívu Zlatého chlumu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
