Bílá hora se Moravy dotkla méně než Čech, přesto změnila směřování země i její krajinu

8. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Letohrádek Hvězda na Bílé hoře
0:00
/
0:00

Bitva na Bílé hoře rezonuje českými i moravskými dějinami už stovky let. Opravdu jsou její stopy dodnes v našich životech přítomné, a jak se tato událost, od které 8. listopadu uběhlo 400 let, projevuje v současnosti?

Samotná bitva na Bílé hoře byla podle historiků spíše epizodní událostí. Nejen současné badatele, ale i dobové účastníky spíše překvapilo to, co se stalo následovně, kdy se stavovské povstání v několika hodinách zcela zhroutilo. Císař, který se stal nečekaným vítězem se ovšem zejména české části povstalců pomstil opravdu drakonicky.

Co se ale v té době dělo na Moravě? Víme, že kromě několika horlivců se moravští stavové stavěli k povstání spíše zdrženlivě. Ikonou tohoto postoje se stal Karel st. Ze Žerotína, který ač vyznáním český bratry, vyzýval k rozvaze a věrnosti císaři. I proto se jej nedotkly pozdější represe a i jeho odchod do exilu byl spíše dobrovolný.

Obraz Karla st. ze Žerotína na bludovském zámku

Po Bílé hoře vystoupily do popředí také hvězdy dvou významných „Moravanů“ olomouckého biskupa kardinála Františka z Ditrichštejna a Karla z Lichtenštejna. I když jsou spojování s tvrdou rekatolizací a postihem odbojných stavů, ukazuje se, že to byli právě oni, kteří nabádali císaře k umírněnosti. Ditrichštejnovi se to na Moravě podařilo, Lichtenštejn v Čechách už tak úspěšný nebyl a na Staroměstském náměstí tekla krev při popravách českých elit. Přesto i on umožnil mnoha účastníkům odboje odchod do zahraničí.

Kostel archanděla Michaela v Branné byl také původně vystavěn jako protestantský chrám

Doba stavovského povstání i doba po Bílé hoře se nesmazatelně vetknula nejen do utváření následných dějin Moravy, ale i do podoby současné krajiny. Přesto, právě v podhorských oblastech dodnes najdeme protestantské kostely přeměněné v katolické chrámy. Na druhou stranu zde máme barokní krajinu Hané s kostely, kaplemi, drobnými památkami i katolickými poutními chrámy. Nejen o tom, ale i o dalších aspektech Bílé hory je další díl cyklu Přímo z místa, tentokrát s historikem Tomášem Parmou z Cyrilometodějské teologické fakulty UP a Mikrem Kobzou.

Místo posledního odpočinku Karla st. ze Žerotína v Bludově kam byl převezen z Brandýsa nad Orlicí
autor: kbz
Spustit audio