Bludovský zámek je již třetím panským sídlem v obci

20. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Bludovský zámek
0:00
/
0:00

Každý, kdo se vydá po hlavní silnici ze Zábřeha do Šumperka, musí objet v Bludově budovu tamního zámku. Pozoruhodná stavba je dominantní budovou celé obce a její historie rozhodně stojí za zastavení.

Panské sídlo postavil v Bludově patrně Blud II. z rodu Bludoviců – předchůdců rodu pánů ze Žerotína někdy v první polovině 13. století. Nejednalo se však o dnešní zámek, nýbrž o hrad, jehož nepatrné zbytky najdeme na kopci nad vesnicí. Na místě současného zámku stávaly prý původně čtyři selské usedlosti. Ty vykoupila vrchnost, pro stavbu tvrze. Ta je zmíněná poprvé při proději Bludova Odkolkům z Oujezdce. Podle historiků byla tvrz na místě selských usedlostí zbudována v sedmdesátých letech 16. století.

Do zámku však měla budova tvrze daleko, jednalo se spíše o hospodářský dvůr s obytným křídlem. Po Bílé Hoře bylo bludovské panství zkonfiskováno a jeho novým majitelem se stává Kryštof Pavel z Lichtenštejna – Kastelkornu. Ten se rozhodl v roce 1624 přebudovat tvrz do podoby zámku. Přestože v té době do českých zemí pomalu mířilo barokní stavitelství, použil osvědčený renesanční styl a do stavby zakomponoval i někdejší tvrz, která se stala základem jižního křídla zámku. K němu přistavěl dnešní západní křídlo.

Zanedlouho po stavbě se zedníci do Bludova vraceli a hrabě František Antonín z Lichtenštejna - Kastelkornu dal relativně nový zámek přebudovat do raně barokní podoby. Největší změnou bylo, že stavitelé přidali severní křídlo. O přestavbě svědčí i zajímavá štuková výzdoba stropů v reprezentačních prostorech jižního křídla, kterou podle odborníků měl provádět některý z italských štukaterů, kteří se v té době pohybovali po Moravě ve službách olomouckého biskupa.

Nádvoří bludovského zámku

Tak vznikla tříkřídlá stavba, kterou najdeme dnes přibližně ve středu obce na významné křižovatce někdejších císařských cest. Západní křídlo zámku dnes v rozích zdobí dvě věžičky, přistavěné v pozdějších letech na místě někdejších rondelů. Co běžný návštěvník Bludova neuvidí, jsou dnes prosklené arkády ve dvorní části čelního křídla. Zámek totiž není běžně veřejnosti přístupný, s výjimkou slavnostních příležitostí či dnů otevřených památek.

Co však rozhodně stojí za návštěvu, je rozsáhlý anglický park, který patřil k zámku a na nějž dnes navazuje také naučná stezka, která návštěvníka provede po okolí Bludova až na Bludovskou stráň nad nádražím. Cestou si můžete prohlédnout i hospodářské budovy, které patřily k zámku a najdeme je v areálu dnešní zemědělské společnosti.

Vraťme se do historie zámku. Dva roky po jeho přestavbě jej František Antonín z Lichtenštejna Kastelkornu prodává. Zajímavé je, že po stu let se kupcem stává opět příslušník rodu pánů ze Žerotína - Jan Jáchym. V té době sídlí na Velkých Losinách, a tak Bludov je jen sídlem panské správy.

Unikátní prosklené arkády zámku

Podle vyobrazení zámku z roku 1740 byla jeho podoba poněkud odlišná od té současné. Nejvýznamnější dominantou byla věž s hodinami, která vystupovala ze střechy nad západní křídlo. Jinde byl vjezd do nádvoří a na místě parku byl ovocný sad. Před zámkem pak zahrada hospodářského dvora. Na místě dnešního parku byl ovocný sad a před zámkem nízká stříhaná zahrada.

Roku 1761 zdědil při dělení majetku Bludov, Třemešek a Chromeč Josef Karel hrabě ze Žerotína, který na Bludov přesídlil. Nechal zámek opět přestavět do podoby pozdně barokní, v podstatě té, jak jej známe dnes. Když byl v roce 1802 nucen starší bratr Josefa Karla Ludvík Antonín ze Žerotína prodat Lichtenštejnům velkolosinské panství, stal se Bludov hlavním sídlem rodu. Byla sem přenesena knihovna, obrazárna, sbírka zbraní, archiv a část vnitřního zařízení. Potřeba místností pro uložení rozsáhlé knihovny a archivu donutila vlastníky v roce 1803 k dostavbě jižního křídla.

Posledním mužským potomkem rodu Žerotínů, který na zámku bydlel, byl Karel Emanuel, který zemřel v roce 1934 a panství i se zámkem zdědily jeho dcery Helena a Gabriela. Po roce 1945 byl zámek konfiskován a sídlily v něm obecní orgány. Od roku 1999 je majitelem zámku syn Heleny Žerotínové ing. Karel Mornstein. Zámek od té doby slouží jako obytné a hospodářské zázemí rodiny a není přístupný veřejnosti. Přesto jeho dlouhá a zajímavá historie stojí za pozornost.

Poslouchejte ve středu 16. července.

autor: kbz
Spustit audio