Bystrovany byly odpradávna spjaty s Olomoucí. Osamostatnily se naposledy před 30 lety
Bystrovany jsou středně velkou obcí ležící na toku řeky Bystřice v půli toku mezi Velkou Bystřicí a Olomoucí. I když se zástavba vesnice v podstatě dotýká té olomoucké, jedná se o samostatnou hanáckou obec se zajímavou historií.
Původně se zástavba Bystrovan rozkládala pouze na pravém břehu řeky Bystřice, kolem historické návsi. Teprve ve 20. století byla obec rozšířena i za řeku směrem k císařské silnici z Olomouce do Haliče. Jak se dá z polohy dovodit, název obce vychází z pojmenování řeky Bystřice. V tomto směru je zajímavé uvádění jména obce v 17. století v podobě Malé Bystrovany k odlišení od Velké Bystřice.
Obec leží ve starobylé sídelní oblasti a dá se předpokládat, že existovala už v době prehistorické a tvořila hospodářské zázemí knížecího sídla v Olomouci.
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1277 a dokládá, že v té době už byla vesnice v držení kláštera Hradisko. Stále však měli místní poddaní povinnosti i k olomouckému hradu.
Poté, co za českouherských válek ovládl Moravu Matyáš Korvín, byl to právě on, kdo předal Bystrovany do držení města Olomouce. Řeholníci z Hradiska s tím nesouhlasili a soudní spor trval až do roku 1531, kdy Olomouc zaplatila klášteru odstupné, a obec tak zůstala podaná do města až do konce vrchnostenské správy.
Odpradávna vykonával v obci nižší soudní pravomoc fojt. I když působil v zájmu vrchnosti, sám byl svobodný a měl i své výlučné pravomoci. Například směl povolovat živnosti v obci a podobně. Naopak se však musel v družině vrchnosti účastnit bojů, nebo za sebe vystrojit na své náklady náhradníka.
Poslední dědičný fojt zemřel v roce 1535 a od té doby byli jeho nástupci jmenováni vrchností a ztratili svou svobodu.
Bystrovany byly odpradávna zemědělskou vsí v úrodné krajině Hané, obec však trpěla povodněmi. Ta největší zasáhla vesnici v roce 1914. Po regulaci řeky ve třicátých letech je nebezpečí přece jen nižší.
Od 18. století bylo na katastru vesnice velké cvičiště vojska. Po roce 1850 přibyl navíc fort, který měl zajišťovat obranu olomoucké pevnosti. Byl několikrát přestavěn a stojí dodnes západně od obce.
V roce 1871 byla v obci dostavěna školní budova a otevřena jednotřídní obecná škola.
Záhy na to – v roce 1877 – byla dostavěna i kaple zasvěcená sv. Bartoloměji. To už se do obce dalo dostat i vlakem na trati z Olomouce do Krnova zprovozněné už v roce 1872. Díky tomu, že v obci vznikla i zastávka, bylo možné zde rozvíjet i průmysl. Ten reprezentovaly zejména dvě cihelny založené už na konci 19. století, žádná z nich však nepřežila druhou světovou válku.
Právě po druhé světové válce došlo k opětovnému propojení obce s Olomoucí, stalo se tak v roce 1975. Olomouc tehdy potřebovala přesáhnout počtem obyvatel 100 tisíc, proto došlo k integraci více vesnic v okolí města. Toto propojení trvalo až do roku 1993, kdy se obec opět osamostatnila.
Současná obec patří mezi moderní předměstské vesnice se vším pozitivním i negativním, co k tomu patří. Přes obec vede turistická trasa z Olomouce do Velké Bystřice a také vyhledávané cyklotrasy. Kromě kaple a fortu zde najdeme několik drobných sakrálních památek. Nad jezem v obci odbočuje z Bystřice Hamerský náhon, který poháněl v minulosti mnohé průmyslové podniky v Holici. Do řeky už se jeho voda nevrátí a náhon končí v Moravě pod Olomoucí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
