Čelčice byly původně postaveny do tvaru podkovy

19. březen 2014

Přibližně na polovici cesty mezi Kojetínem a Prostějovem, v malebné mírně zvlněné krajině pahorkatiny na pravém břehu říčky Valové, je k vidění mezi dalšími vesnicemi také obec Čelčice. Středně velká vesnice s ryze zemědělským charakterem je pozoruhodná svou historií i drobnými památkami.

Při pohledu z letadla mají Čelčice kompaktní tvar. Z jihovýchodu jej tvoří záhyb potoka Okenná, který prostě dále zástavbu obce nepustil. Ze severu obec jen zarovnala terénní plošinu a na západě ji ohraničuje další ohyb – tentokrát železnice vedoucí z Prostějova přes Nezamyslice do Brna. Z této kompaktní zástavby vybíhá k severu areál místního zemědělského podniku s areálem jízdárny.

Historická náves tvořená selskými grunty měla tvar podkovy obrácené k východu a otevřené pouze na západní straně. Rozmístění domů mělo chránit ves před nepřítelem nebo dravou zvěří. Je pravda, že dnes se nám jeví ochrana před dravou zvěří uprostřed Hané poněkud úsměvně, v dobách vzniku vesnice to však patrně mělo své opodstatnění. Také ve znaku obce se objevuje postava medvěda s červenými drápy. Ta však byla do obecního znaku převzata z erbu rodu vladyků z Čertoryjí a s nějakou historickou událostí tedy nemá nic společného.

Své jméno dostala ves patrně podle svého zakladatele, nějakého Čelky, o kterém však nemáme žádné bližší informace. První potvrzená písemná zmínka o obci je z roku 1342, kdy se v zápisech objevuje jakýsi Racek z Čelčic. Zemanská držba této obce končí v roce 1490, kdy ji bratři Jan, Zikmund a Petr z Čertoryjí prodávají za 620 zlatých uherských do majetku Ctiboru Tovačovskému z Cimburka. Tím se obec stává nedílnou součástí tovačovského panství. Nutno říci, že vrchnost byla ke vsi a jejím obyvatelům docela shovívavá. V roce 1527 například tehdejší majitel panství Jan z Pernštějna dovolil místním obyvatelům pást dobytek na blatech podél potoka a řeky Valové a o třináct let později dokonce snížil doposud stanovené robotní povinnosti.

Čelčice byly odpradávna vesnicí s ryze zemědělským charakterem. Kromě hospodářů působili v obci již jen drobní řemeslníci. Výraznou pomocí pro zdejší hospodáře bylo zprovoznění trati z Prostějova do Nezamyslic a Brna už v roce 1870.

Vesnice byla přifařena do nedalekých Klenovic. Na konci 17. století byla na návsi postavena kaple zasvěcená sv. Floriánu. Ta byla původně menší a bez věže se zvonkem. Věžičku přistavili až při přestavbě kaple v roce 1920. Další pozoruhodnou památkou je polní kaple sv. Jana Nepomuckého. Najdeme ji uprostřed polí nad nádražím a podle nepotvrzených zpráv pochází z roku 1730.

Čelčice - bývalá škola, dnes Obecní úřad

Do Klenovic docházeli z Čelčic původně i děti do školy. Vlastní školní budovu postavila obec až v roce 1888. Škola zde existovala až do roku 2001, kdy byla uzavřena. Před školou, která dnes slouží jako budova Obecního úřadu a knihovny, stojí krásné sochy sv. Cyrila a Metoděje.

Dnes má obec necelých 600 obyvatel. I když v okolí vesnice kromě úzkých biokoridorů kolem potoka nenajdeme mnoho přírodních lokalit, často tudy projíždějí cyklisté mířící z Prostějova ke Kojetínu.

Rozhlasovou pohlednici z Čelčic vám pošleme ve čtvrtek 20. března.

autor: kbz
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.