Dita Vojnarová
Připravuji a moderuji dopolední vysílání, Dobrou radu, Apatyku a Větrník.
Do mikrofonu Českého rozhlasu Olomouc jsem poprvé promluvila v roce 2000. Bylo to tenkrát jen na zkoušku, na záskok. Trochu se to protáhlo...
Pravidelně pro vás připravuji dopolední vysílání. Od výběru témat, přes přípravu reportáží a rozhovorů. Možná jsem minulý týden volala právě k vám, do vašeho města nebo obce, abych vás pozdravila a zjistila, co je u vás nového, a jak se vám daří.
Apatyka, to je hodinový magazín o zdraví, který moderuji a který mi rozšířil obzory. Setkávám se s lékaři, kteří jsou vždy ochotni odpovídat na mé i posluchačské dotazy týkající se jejich oboru.
Každý týden si také do studia zvu člověka, který rozhodně má co říct. A vůbec to nemusí být známá osobnost. Větrník má podtitul „příjemná hodinka s příjemným hostem“ a já si ji vždy patřičně užívám. Povídala jsem si např. s plastickým chirurgem Bohdanem Pomahačem, americkým velvyslancem Normanem Eisenem, zpěvačkami Martou Kubišovou, Petrou Janů, Věrou Špinarovou, Marií Rottrovou, zpěváky Karlem Plíhalem, Jiřím Macháčkem, Karlem Kahovcem, Josefem Zímou, herci Ladislavem Chudíkem, Františkem Řehákem, Otakarem Brouskem st. a Miroslavem Donutilem. Nebo také s basketbalistou Rostislavem Pohlmannem, cyklistou Tomášem Kajnarem a koulařkou Evou Kacanu.
Mou velkou láskou je rozhlasové herectví – natáčení četeb a dramatizací s režiséry Michalem Burešem a Tomášem Soldánem. Slyšet jste mě mohli např. v pětidílné dramatizaci autorské novely Andrey Hanáčkové "Dary naší paní", v tragikomedii Davida Drábka "Švédský stůl", v absurdní komedii Eugena Ionesca "Nosorožec", v cyklu Životopisy, a to v dílech věnovaných Jacquesu Brelovi, Fryderiku Chopinovi nebo Federicu Fellinimu nebo v povídce Alice Nellis „V pekle“.
Mám ráda divadlo (s Moravským pravidelně spolupracuji), kino, knížky, Rejvíz a jeho nejbližší okolí, fandím dobrovolným i profesionálním hasičům. Slabost mám pro dobré jídlo a pití, beagly a slezská nářečí. Ráda si povídám s lidmi, z čehož vyplývá, že jsem si povolání zvolila více než dobře.
Všechny články
-
Jsem romantik žijící v realitě, říká šermíř Petr Nůsek
Za všechno může krásná dcera sousedů. Jako kluk na sebe chtěl upozornit, vytáhnout se, a tak prohlásil, že jednou bude slavným šermířem. Rozesmál tenkrát i své rodi...
-
Že jsem Ital, poznáte snadno, vždycky raději sáhnu po...
Narodil se v Praze české matce a italskému otci, vyrůstal u Florencie, kde vystudoval jazyky na filozofické fakultě. Češtinu si přijel zdokonalit do Prahy. Zamilova...
-
Pacienti, máte svá práva. Ale máte taky své povinnosti
Všem pacientům u nás je garantována stejná zdravotní péče. Můžete si svobodně zvolit svého lékaře, pokud s léčbou nesouhlasíte, můžete ji odmítnout, máte právo se p...
-
Varhaníci se něco naběhají
Miluje hudbu, varhanám rozumí jako málokdo v naší republice. Hraje, učí, vede kurzy, zasedá v porotách. A uvažuje o tom, jestli by neměl začít posilovat.
-
Občas si musím jít zapálit, aby toho zdravého vzduchu nebylo moc
Přes třicet let pracoval Miroslav Dvořáček u Horské služby v Karlově pod Pradědem. Nejprve jako dobrovolník, pak jako profesionál. Hory se mu nikdy nezajedly. Miluj...
-
Rozhlasové adrenalinové chvilky
Hned v úvodu musím konstatovat, že jich není málo. Nefunguje nahrávací zařízení, vybijí se baterky v tom nejméně vhodném okamžiku, záznam, který jste pořídili a zko...
-
Jsou chvíle, kdy prostě nedokážu mlčet, říká Michael Kocáb
Nedávno jsme si spolu přiťukli k pětadvacetiletému výročí odchodu sovětských vojsk z území bývalého Československa. On, který na sobě neměl nikdy uniformu, se na po...
-
Poslouchám svist taktovky a nádechy dirigenta před začátky...
Do malého dětského klavíru třískala už ve dvou letech. Obdivuje své rodiče, že to vydrželi. Nástrojů od té doby vystřídala několik a dopracovala se až na pražskou H...
-
Za sedmero horami a sedmero vrcholy najdeme šťastného...
O dopravní nehodě, kterou přežil, mluví naprosto otevřeně. Lékaři v nemocnici v Českých Budějovicích mu na rovinu říkali, že se už asi nepostaví, natož aby se rozbě...
-
Venčit tři psy zvládám, směje se vozíčkář Tomáš Helísek
Nedovedla jsem si to představit. Mít na vodítku stafordšírského bulteriéra, amerického pitbulteriéra a greyhounda, to přece není jen tak. Což teprve, když je člověk...
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 100
- 101
- 102
- 103
- 104
- …
- následující ›
- poslední »