Dobytí hradu obsazeného loupežníky dalo šanci rozvoji městečka Drahany
Drahany na Prostějovsku patří mezi nejjižněji položené aglomerace kraje. Svou polohou na náhorní plošině vrchoviny, které městys dal své jméno, se dá obec počítat mezi horské osady, i když i zde už zimy pravda také většinou nejsou, co bývaly.
Jméno Drahany pochází buď z osobního jména Drahan, což mohl být zakladatel obce, nebo od podstatného jména Draha, což lze do současného jazyka přeložit jako cesta, v tomto případě vedoucí z Prostějova do Brna. Právě tuto cestu snad střežil dávný hrad Drahuš, dnes nazývaný Starý Plumlov, jehož nepatrné zbytky se ukrývají v lese ve vojenském prostoru Březina, asi kilometr a půl severozápadně od městyse.
A právě tento hrad je jmenován mezi sídly loupeživých rytířů, která byla dobyta v roce 1310 z rozkazu krále Jana Lucemburského. V roce 1322 pak král Jan prodal Drahany Vokovi z Kravař. Rod pánů z Kravař pak držel plumlovské panství, pod které nově obec spadala, až do roku 1495. Byla to pro městečko, jak byly Drahany od roku 1348 nazývány, těžká doba. Zejména za husitských válek, kdy město poplenily kališnické bojůvky.
Následnými majiteli Plumlova se pak stali příslušníci rodu pánů z Pernštejna. Za jejich držby Drahany opět vzkvétaly. V roce 1590 zde žilo už 40 usedlých rodin.
Ze stejného roku jako první zmínka o obci pochází i nejstarší dokument o existenci farnosti a kostela v Drahanech. Dobové dokumenty napovídají, že po vypálení městečka husity a jeho poklesu na pouhou obec neměli o zdejší kraj kněží příliš zájem. Mimo jiné i proto, že majetky původně přináležející k faře byly zabrány jinými držiteli a knez zde byl odkázán pouze na dobročinnost farníků, kterých moc nebylo.
V 16. století byl v Drahanech luterský kazatel. To se změnilo po koupi panství Karlem z Lichtenštejna v roce 1590. Ten už před stavovským povstáním, v roce 1611 dosadil do Drahan katolického správce farnosti.
Ani to však nezbránilo strašlivým škodám v obci, které způsobila třicetiletá válka. Z původních čtyřiceti usedlostí jich po válce zbylo osídlených jen osmnáct. Jako pustá je uváděna i zdejší rychta. Zanikla i farnost a uprostřed hřbitova stál jen malý dřevěný kostel. Obec byla v roce 1633 přifařena do Určic a v roce 1660 pak do Jedovnic.
Teprve v roce 1790 prostějovský děkan P. František Kelner posvětil zbrusu nový kostel. V roce 1830 k němu přibyla nová fara a vznikla v Drahanech opět samostatná farnost.
Patrně už počátkem 18. století existovala v Drahanech škola, ta postupně získala vlastní budovu a v roce 1929 k ní přibyla i škola měšťanská. Existovala zde i živnostenská pokračovací škola.
Obec patřila pod správu Lichtenštejnů až do roku 1848 a až do roku 1925 hospodařil na některých pozemcích obce lichtenštejnský velkostatek. Obec měl v roce 1900 nejvíce obyvatel v historii, celkem 1085. Zemědělství a drobné řemeslné výroby byly hlavním zdrojem obživy místních obyvatel. Zajímavostí Drahan, ale i okolních obcí byla domácí krejčovská výroba pro prostějovské oděvní firmy.
Další pohroma přišla na Drahany spolu s německou okupací v roce 1939. Bylo rozhodnuto o rozšíření vojenského újezdu a městečko bylo zcela vystěhováno. Mnoho domů bylo poškozeno, několik úplně zbořeno. Tím došlo k výraznému poklesu počtu obyvatel. Ti našli z velké části domov ve vysídlené původně německé Libině na Šumpersku.
Drahany jsou dnes střediskovým centrem zdejšího kraje. Mají krásné okolí. K památkám obce patří jak kostel, tak i školní budovy a několik drobných památek. Pozoruhodné je, že přímo v suterénu zdejší původní měšťanské školy pramení řeka Haná.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
