Hrad Cimburk nad Městečkem Trnávka je starší ze dvou stejnojmenných moravských hradů

Počátky hradu Cimburka nad Městečkem Trnávkou, jsou spojeny se jménem Ctibora z Lipnice. Velmož tohoto jména přišel na Moravu někdy ve druhé polovině 13. století, kdy získal statky na jih od Moravské Třebové. Součástí privilegií byl i souhlas se stavbou rodového sídla. Ctibor z Lipnice však zemřel v roce 1280 a tak se zdá, že hrad už dostavili jeho synové Bernard a Ctibor. Jméno Cimburk má hrad patrně podle cimbuří, které je součástí erbu pánů z Lipnice.

Podle odborníků byl Cimburk dostavěn kolem roku 1300. Jeho poloha je velmi zajímavá, neboť stojí na ostrohu nad dvěma významnými komunikačními trasami. Jednou vedoucí od Moravské Třebové k Brnu a druhou mířící k Lošticím a k Olomouci.

Hrad Cimburkům nepatřil

Hrad však Cimburkům dlouho nepatřil. Roku 1323 směnil Bernard z Cimburka s Jindřichem z Lipé panství patřící ke zdejšímu hradu za území u Koryčan na Koměřížsku, kde nedlouho nato založil nový hrad stejného jména. Od té doby se hradu na Městečkem Trnávkou říkávalo střídavě Starý Cimburk, nebo Trnávka.

Od pánů z Lipé získává hrad v roce 1365 moravský markrabě Jan Jindřich. Jeho syn Jošt pak přenechává na počátku 15. století hrad i s Městečkem Trnávkou Markétě ze Šumvaldu. Od jejího manžela Dobeše z Popovic v roce 1446 hrad získal Vaněk Černohorský z Boskovic. V držbě rodu Boskoviců pak sídlo zůstává až do roku 1545. Je to doba rozkvětu panství a s ní i první velké přestavby původně plášťového hradu.

Dalšími držiteli Cimburka se stávají Ederové ze Štiavnice a po nich na konci 16. století Adam Věžník z Věžník, který přestavěl zejména obytné paláce hradu. Ani to však nepomohlo k jeho přílišnému zútulnění. Není se co divit, že jej v roce 1629 postoupila Magdalena Věžníková knížeti Karlu z Lichtenštejna.

Za třicetileté války se kolem roku 1645 ještě hrad stal pevností císařských vojsk, která však v okolí plenila stejně jako Švédové. Po opuštění hradu vojáky se ten pomalu měnil v ruinu. Vše dokonal blesk, který v roce 1776 zapálil zbytky hradu, a po požáru zde zůstaly jen ohořelé zdi.

Ještě jednou však hrad šanci dostal a to po první světové válce, kdy řád Německých rytířů uvažoval o jeho rekonstrukci, podobně jako u nedalekého Bouzova. Nakonec k ní však nedošlo. Nepomohlo ani to, že při archeologickém průzkumu byl v ruinách nalezen poklad čítající 2 500 stříbrných mincí ze 13. století. Poklad je dnes uložen v Národním muzeu.

Ruina jako kulturní amfiteátr

Dnes se na kopci nad Trnávkou dochovaly poměrně rozsáhlé zbytky hradeb a zčásti i paláců. Ruina sloužila dlouho i jako kulturní amfiteátr. Dnes k ní z obce vede naučná stezka s legendami o Cimburku a okolí. Asi nejznámější postavou těchto legend je Bílá paní. Podle naučné stezky je to prý duch někdejší hradní paní, které zemřela dceruška, která odmítala jíst běžné jídlo. Hradní paní se ze smutku pomátla na rozumu a dodnes bloudí po sklepeních hradu Cimburka.

Kromě naučné stezky se dá na hrad vystoupat po značených i neznačených cestách. Z hradního areálu je docela pěkný výhled na Trnávku i do kraje severní Malé Hané.