Květín býval hornickou vesnicí i když se zde těžilo jen sto let

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy kaple v centru Květína
0:00
/
0:00

Vesnice Květín leží na přelomu roviny Mohelnické brázdy a svahů Zábřežské vrchoviny. Má poměrně malou střední nadmořskou výšku, jen asi 284 metrů nad mořem, přesto se zdejší zástavba liší od hanáckých ulicovek. Je spíše rozptýlená kolem rozlehlé návsi.

Boží muka z roku 1602

První zmínka o Květíně pochází z roku 1273, kdy obec přináležela k mohelnické rychtě. Byla jedním z lén olomouckého biskupa a patřila k mohelnické, později k mírovské provincii. Správce obce byl rychtář. V obci existoval také panský dvorec, jehož obyvatelé měli díky biskupům stejná práva jako mohelničtí měšťané. Je zajímavé, že ještě v roce 1650, zde byl kromě biskupského majetku také minimálně jeden svobodný statek, jehož majitel byl nazýván vladykou.

Obec byla původně českou enklávou, ale od konce 15. století se počet českých jmen, uváděných v dobových pramenech, neustále snižoval a po třicetileté válce zde měli drtivou převahu Němci. Snad i proto, že v roce 1644 byla část obce uváděna jako zpustlá. V té době zde žilo pouze 14 usedlíků. V roce 1677 se jejich počet zvýšil na 21, ale i tehdy zde ještě byly tři pusté usedlosti. Nakonec zde ale vždy menšina Čechů žila a ještě z roku 1801 zde máme zachovánu česky psanou svatební smlouvu.

V roce 1834 zde žilo 356 obyvatel. V té době zde již fungovala škola a v okolí začala vrchnost těžit železnou rudu. Doly dodávaly rudu do železáren v Štěpánově, v Mariánském Údolí v Sobotíně, a dokonce do vzdálených Vítkovic nebo Blanska. Šachty se rozkládaly mezi Květínem a Slavoňovem, ale už ve druhé polovině 19. století v nich docházelo k útlumu a později k zastavení těžby. Poslední doly zanikly krátce před první světovou válkou. Tehdy zde těžily vítkovické železárny. Mimo železné rudy se prý v okolí Květína těžívala také tuha.

Po roce 1918 byl Květín opět pouze zemědělskou obcí. Počet místních obyvatel, stejně jako u mnoha okolních vesnic, vytrvale klesal. V roce 1900 zde žilo již jen 321, o třicet let později pouhých 272 obyvatel, z toho 246 německé národnosti. Po válce došlo i zde k odsunu německého obyvatelstva. Noví usedlíci obec dosídlili jen zčásti a tak od roku 1976 je součástí Mohelnice.

Květín je branou do kopců Zábřežské vrchoviny. Najdeme zde několik dochovaných původních usedlostí, pozoruhodnou empírovou kapli z 19. století a unikátní renesanční sloupová Boží muka z roku 1602 při cestě ke Slavoňovu.