Dolování v Břevenci

V rozhlasové pohlednici Od Pradědu na Hanou se Mirek Kobza vydá po historii Břevence, která souvisí s dolováním. Už samotné prvotní pojmenování obce Třbínec může vycházet ze slova tříbit – tedy třídit rudu. A právě zde docházíme ke skutečnostem, které osídlení tohoto místa posouvá ještě mnohem dále do minulosti.

Vlastně celé dějiny Břevence jsou provázeny snahou získat ze země něco málo z jejího bohatství. A první stopy nalézáme na severozápadním okraji břeveneckého katastru – přímo v nivě říčky Oskavy. Právě zde, za silnicí vedoucí do Oskavy na břehu řeky jsou cvičenému oku dodnes znatelné odvaly někdejší rýžovacích polí. Právě toto místo bylo navštěvováno v touze po žlutém kovu již v dobách, kdy kolem bylo jen pár rozptýlených osad. Podle odborníků zde totiž těžili již Keltové a to někdy kolem roku 100 před našim letopočtem. Zlato se zde rýžovalo z nánosů řeky Oskavy.

Ta sem za statisíce let nanesla mocnou vrstvu štěrků a hlíny, ve které je podle posledních průzkumů obsaženo asi 0,2 gramu zlata na jednu tunu materiálu. Dodnes sem jezdí nadšenci rýžovat a dá – li se věřit jejich informacím – téměř v každé pánvi se dá nalézt několik zlatinek o velikosti menší než jeden milimetr. Na zbohatnutí to ale rozhodně není, neboť výtěžnost je tak malá, že na získání gramu zlata by zde šikovný zlatokop musel pracovat několik dní.

Do historie dolování v Břevenci se vydejte ve čtvrtek 6. října.