Dunaj na kopci ve středu Moravy, aneb pohnuté osudy malebné hanácké krajiny u vrchu Předina

1. květen 2021

Na vrchu Předina vysokém 310 nebo 313 metrů nad mořem stojí v pořadí už třetí vysílač. 

Donau se jmenoval první, jeho stavba byla dokončena v roce 1940. Když němečtí vojáci opouštěli na konci druhé světové války naše území, 30. dubna vysílač skáceli. Na velkou ránu, jejíž zvuk se nesl nad Hanou vzpomínali ti kteří tu rok 1945 zažili. V kraji se v závěru války odehrály tuhé boje, přes některé z vesnic se několikrát prohnala frontová linie. Více o těchto událostech si můžete poslechnout ve třetím dílu naší dokumentární trilogie Konec války na Hané.

Na vrchu Předina vzpomínku na válečné události připomíná tribuna, kříž a obrázek Panny Marie v prosklené kapličce na sloupku a rozpadající se tribuna. Jak se dozvídáme od našeho průvodce historika Václava Horáka z Muzea a galerie v Prostějově, konaly se tu v letech 1995 – 2010 děkovné bohoslužby za ukončení války.

I dnes je vysílač výraznou dominantou tohoto kopce a orientačním bodem, který lze spatřit třeba z Nízkého Jeseníku nad Olomoucí. A těch stožárů je Předině několik, vysílacími talíři a zařízeními je pokryta také vodárna ve stráni. „Rozhlasový vysílač tu byl plánován už před válkou, ten, který byl odpálen měřil 135 metrů, v roce 1947 byl vysílač obnoven, byla to konstrukce z trubek o průměru 120 cm a na výšku měřila 170 metrů, výška současné stavby, postavené o deset let později je 155 metrů,“ říká historik Václav Horák.

Kromě vysokého vysílače na Předině stojí i nízká rozhledna, převyšují ji stromy vedlejšího remízku. Úsek schodů, který by umožňoval na rozhlednu vstoupit ale chybí. Pokud si však vrchol kopce přes pole obejdete, což je docela snadné, naskytnou se vám pěkné rozhledy do blízka i do daleka. Přímo pod Předinou od rozhledny vidíme vesnici Dobrochov, podle níž je dnešní vysílač pojmenován i Vranovice-Kelčice na jejichž katastru se hanácká hora vypíná a další vesnice, často s velkými kostely. Za Drahanskou vrchovinou si můžeme všimnout proužku, který patří televiznímu vysílači Kojálu. U Prostějova je hanácké Mont Blanc – Velký Kosíř.

A vysoko nad městem nám úzký bílý proužek v oparu dává vědět, že na vrcholech Hrubého Jeseníku stále leží sníh. Z další strany vidíme k přerovským komínům, k Helfštýnu a k Hostýnským vrchům. Tím pádem dohlédneme ke třem významným moravským poutním místům: Svatému Hostýnu, Svatému Kopečku a mezi nimi v nížině nepřehlédneme výrazný žlutý chrám v Dubu nad Moravou. Napravo od hostýnských vrchů jsou Chřiby.

Z toho místa také vidíme žlutý sloupek. Cihlovou stavbičku na polní cestě směřující k Pivínu. Prý tato mohyla označuje střed Moravy. Můžete poslechnout, co si o ní myslí náš průvodce.

autor: Aleš Spurný
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.