Hartinkov byl vesnicí zemědělců a havířů
Hartinkov je malá horská obec pod vrcholky Drahanské vrchoviny, v oblasti přírodního parku Bohdalov - Hartinkov. Pozoruhodná zástavba obce přenese návštěvníka do dob před sto lety, kdy zde ještě žilo kolem 400 obyvatel, většinou zemědělců, dělníků v nedalekých železárnách a uhlířů.
Až do 13. století bylo okolní území pokryto hustým pralesem a teprve při kolonizaci se zde objevili první osadníci. Není vyloučeno, že v případě Hartinkova přišli z německých zemí, neboť první jméno obce znělo Hartungsdorf a dá se tedy předpokládat, že hlavním lokátorem obce byl jistý Hartung.
Toto jméno obce se poprvé objevuje v listině potvrzující městská práva nedalekého města Jevíčka v roce 1291. Teprve později se objevuje české jméno Hartunkov a následně Hartinkov, protože spadal pod soudní pravomoc tohoto města. Vznik vesnice je tedy možné položit krátce před toto datum.
O nejstarších dějinách obce se mnoho zpráv nezachovalo. Víme pouze, že se často střídali majitelé zdejšího malého statku. V 16. století zde máme zprávy o sedmi gruntech o výměře půdy přibližně jeden lán a také o tvrzi, která stávala na místě dnešního domu č. p. 1. Právě v 16. století z této tvrze vzdešel vladycký rod z Hartunkova, jehož nejvýznamnějším členem byl zástupce nejvyššího zemského písaře Matyáš z Hartunkova. Jeho bratr byl ve stejné době kanovníkem olomoucké kapituly. To už však tento zemanský rod sídlil v Čechách pod Kosířem.
Ve třicátých letech 17. století byl zadluženým majitelům statek Hartinkov odebrán a prodán držiteli sousedního biskupického zámku Jaroslavu Drahanovskému z Pěnčína. Součástí biskupického panství pak Hartinkov zůstal až do konce vrchnostenské éry. Z bývalé tvrze byl zřízen hospodářský dvůr.
V něm, ale i v dalších staveních se hojně chovaly ovce, které se pásly na okolních pastvinách. Obec tím byla pověstná široko daleko. Od 18. století přibývalo ve vesnici řemeslníků a následně i dělníků z nedalekých průmyslových podniků či dolů na železnou rudu. V 1. polovině 19. století pak vzniká Starý a Nový Komperk a řada domků na severní straně návsi.
V roce 1870 bylo evidováno 426 obyvatel. Obec žila čilým společenským ruchem, na přelomu století byl založen Sbor dobrovolných hasičů, v obci působil i pěvecko-čtenářský spolek "Břetislav", čítající několik desítek členů i z okolních vesnic. Rostoucí počet obyvatel si vyžádal i stavbu školní budovy, byla nově vybudována kaple na návsi. Bohužel hospodářská krize a úpadek průmyslu v okolí vedl k tomu, že se od přelomu 19. a 20. století počet místních usedlíků spíše snižoval.
To vyvrcholilo po II. světové válce, kdy se z českého Hartinkova mnoho místních vydalo osídlovat opuštěné domy v německých vsích v okolí. Odcházeli zejména obyvatelé chalup, rolníci z velkých gruntů naopak zůstávali, mnozí se i po několika letech vraceli ze záborů zpět domů. Tradiční zemědělský způsob života vesnice přetrval v podstatě až do první poloviny 70. let, kdy soukromé hospodaření upadalo a vesnici postihla další vlna vysídlení.
Hartinkov se stal místní částí Chornice a mnoho zdejších domů bylo proměněno v rekreační chalupy. Zanikla i škola a stavební uzávěra znemožnila další rozvoj obce. Na druhou stranu se díky tomu zachovala osada v do jisté míry konzervovaném stavu, který dnes nezbývá než obdivovat. Dnes se sem opět stěhují noví obyvatelé a mnoho lidí využívá i zdejší krásnou krajinu pro rekreaci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
