Heegerova vyhlídka je místem dalekých rozhledu i poctou slezskému bardovi
Biskupská kupa je dominantní hora nad Zlatými horami, na jejímž temeni se tyčí do daleka viditelný bílý válec rozhledny císaře Františka Josefa. To je obecně známá informace pro ty, kteří oblast při naší polské hranici mají rádi. Při cestě k rozhledně však můžeme navštívit i další místa, která by rozhodně pravověrný turista neměl minout. Jedním z nich je například Heegerova vyhlídka.
Místa, která si člověk zapamatuje, jsou mnohdy velmi jednoduchá. To je i případ této vyhlídky na úbočí Biskupské kupy. Je to vlastně jen skalisko tyčící z lesa, které tvoří přirozené zábradlí a malá lavička, kterou zde instaloval tvůrce této lokality někdejší správce rozhledny na vrcholu Miroslav Petřík a jeho přátelé. Za výběrem lokality však stojí znalost krajiny. Právě z této vyhlídky se totiž otevírá jeden z nejkrásnějších výhledů na Zlaté Hory, ale i na okolí.
Město máte jako na dlani a vidět jsou veškeré jeho významné památky. Náměstí se starou poštou sloužící jako muzeum. Radnice, farní kostel Nanebevzetí panny Marie i sanatorium, které tady v 19. století postavil věhlasný doktor Ludwig Schweinburg, a v němž se mimo jiné léčíval i Franz Kafka, to vše se dá z vyhlídky obsáhnout jedním pohledem. A co teprve okolí. Na severu se otevírá polská rovina s Gorou Parkowou nad městem Glucholazy, kde spíše jen tušíme poutní kapli sv. Anny.
Přímo naproti se otevírá hradba Jeseníků s králem hor Pradědem. Nejbližší je ale Příčná hora – místo, kde vzniklo dávné bohatství Zlatých Hor. Právě tady se dolovalo od středověku až do devadesátých let. A chodilo se sem i na poutě jak dokladuje obnovená bílá stavba poutního místa panny Marie Pomocné. V dálce jsou k zahlédnutí i vrcholy Rychlebských hor, a pokud je k dispozici dalekohled, je vidět i rozhledna na Borůvkové hoře.
Přístup na Heegerovu vyhlídku je relativně snadný. Stačí se přiblížit autem nebo autobusem na horské sedlo Petrovy Boudy, kterým prochází silnice ze Zlatých Hor do Krnova. Zde začíná trasa naučné stezky sv. Rocha, která je značena zelenou značkou. Míří na vrchol a místy i pořádně stoupá, ale asi po kilometru šipka oznamuje – tudy na vyhlídku. Odpočinek spojený s rozhledem za to rozhodně stojí.
Co chybí k vyčerpávající informaci o Heegerově vyhlídce je informace o jejím jménu. Pamětní deska na skalce vám prozradí, že jej nese po Viktoru Heegerovi, který se narodil v roce 1858 a zemřel v roce 1935. Byl synem lesníka ze Zlatých Hor a odmalička miloval zdejší kraj. Možná se opravdu kochal pohledem z této skaly ale jisté to není. Slýchával vyprávění lesních dělníků, a i když po smrti rodičů vyrůstal v Opavě – tento kraj mu byl vždy blízký. Stal se učitelem a nadšeným publicistou. Psal básně, divadelní hry i odborné články. Věnoval se rovněž lidovému divadlu na Rejvízu, se kterým procestoval celou monarchii. Působil v mnoha spolcích a mimo jiné je považován za zakladatele tradice lyžování v Jeseníkách, kam dovezl první zahnutá prkénka.
Obyvatelé jesenického ale i opavského Slezska ctili Viktora Heegera pro jeho laskavý humor a lásku k domovu. Své stáří prožíval v domě v jesenické lázeňské čtvrti. Na počátku třicátých let dokonce uvádí jeho hry brněnský rozhlas. V roce 1934 se vrací do oblíbeného města Opavy, kde rok na to dne 5. srpna umírá a je pohřben na místním hřbitově. Je paradoxem, že tento jeden z nejvýznamnějších mužů českého Slezska neměl po roce 1945 jedinou pamětní desku či pomník. A tak je jeho vyhlídka od roku 2005 alespoň důstojnou vzpomínkou na jeho dnes už bohužel téměř zapomenutou práci pro propagaci zdejšího kraje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
