Herečka Naďa Chroboková-Tomicová: Jednou jsem musela zastavit představení. U divadla jsem už 45 let
Herečka Naďa Chrobková-Tomicová: Jednou jsem musela zastavit představení. U divadla jsem už 45 let
Má stále trému před vystoupením? Jak se dostala z Havířova do Olomouce? A jaké má největší herecké přání? Nejen na tyto otázky odpovídala herečka Naďa Chroboková-Tomicová.
Hned na začátku rozhovoru přiznala, že je velká trémistka. „Takto, aby u rozhovoru v živém vysílání byli lidé, to jsem ještě nezažila. Jsem velká trémistka, pořád o sobě pochybuji,“ přiznala herečka. I přesto, že je u divadla už 45 let, tréma neodchází. „Čím jsem starší, tím větší mám strach, že zapomenu, nebo popletu text.“
Jsem velká trémistka, pořád o sobě pochybuji.
Naďa Chroboková-Tomicová
V rozhovoru popsala své herecké začátky. Jak se dostala z milované rodného Havířova do Olomouce, i jak probíhala její zkušenost s natáčením v seriálu Ulice. „Museli jsme být na natáčení všichni perfektně připraveni. Scény točit nejlépe hned na poprvé, maximálně na podruhé. Já jsem v té době dojížděla z Moravy do Prahy, což bylo velmi časově náročné, protože jsem u toho ještě hrála tady v divadle,“ popisuje herečka.
Po dotazu z publika, zda spolu se sestrou Pavlou Tomicovou někdy hrály na stejné scéně, poodhalila i své největší herecké přání. „Ještě nikdy jsme spolu na jedné scéně nehrály. Je to moje největší přání, že by pro nás někdy někdo napsal hru pro dvě sestry,“ posteskla si.
Jaké divadelní hry nyní připravuje? Proč jednou musela pozastavit představení těsně před koncem? A jak těžké kdysi bylo skloubit školu, mateřství a herecké začátky v Moravském divadle Olomouc? Poslechněte si.
Všechny hosty a rozhovory z pořadu Větrník najdete i na webu Českého rozhlasu Olomouc nebo v podcastových aplikacích Můj Rozhlas, Spotify, Google Podcast nebo Apple iTunes.
Autor textu: Martin Baran
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.