Hněvotín býval metropolí tvarůžků a německým ostrovem mezi obcemi kolem Olomouce

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pieta u cesty k Olšanům
0:00
/
0:00

Přestože domy Hněvotína stojí na dohled od města Olomouce, obec se nikdy nestala pouhým předměstím krajské metropole, ale zachovala si vždy svou svébytnost staré venkovské hanácké vesnice. A to platí i ve žhavé současnosti.

Barokní Panna Maria v centru obce je z poloviny 19. století

Počátky osídlení oblasti Hněvotína spadají až do mladší doby kamenné. Také z dalších kulturních období nám archeologické nálezy dokladují stopy přítomnosti našich dávných předků.

Hněvotín je však také starou obcí i co do historické zmínky. Už v roce 1078 se obec zmiňuje mezi těmi, které dostal do vínku vznikající klášter Hradisko.

Také další zmínka připisuje obec církevní vrchnosti. V roce 1141 je podle listiny biskupa Jindřicha Zdíka Hněvotín majetkem kostela sv. Václava v Olomouci.

sv. Jan na výjezdu z obce

Podíváme-li se na mapu či letecký snímek Hněvotína, neunikne nám okrouhlicové seskupení domů ve středu obce, kolem kostela. I když je prostranství uvnitř této okrouhlice dnes už zčásti zastavěné, je to jeden z důkazů, že Hněvotín byl starou slovanskou osadou založenou dávno v prehistorických dobách. Jméno obce vychází z vlastního jména Hněvota. Pozdější německé pojmenování Nebotein a také převaha německého obyvatelstva je patrně důsledkem pozdější kolonizace obce obyvateli z německy mluvících oblastí.

Od roku 1291 je obec součástí majetku královského města Olomouce. Poddaní z Hněvotína tak nejenže odváděli do města dávky, ale navíc museli také robotovat na majetku města. To trvalo až do konce patrimoniální správy.

Za třicetileté války několikrát rabovala v Hněvotíně vojska dobývající město. Později nasadili olomoučtí měšťané Hněvotínským takové roboty, že si na ně obyvatelé obce stěžovali až v císařské kanceláři. Většinou však marně. Aby toho nebylo dost, obec také několikrát vyhořela.

Kostel v Hněvotíně je zasvěcen sv. Leonardu

Popelem lehl i zdejší kostel sv. Leonarda, asi nejvýznamnější památka současné obce. Kdy byl v obci postaven první chrám, není známo. Už v roce 1394 je v listinách zmíněna hněvotínská fara. Je tedy téměř jisté, že zde v té době již kostel stál. To však jediné, co o něm víme. Neznáme dokonce ani jeho původní zasvěcení.

V roce 1592 se hněvotínský kostel načas stává protestantským chrámem. Další zprávy o něm chybí až do roku 1666, kdy se objevuje další katolický kněz v řadě hněvotínských farářů. Nejvýznamnějším z nich však byl jistě P. Johann Josef Kilian. Začal zde působit v roce 1753 a právě on v roce 1774 zahájil přestavbu původního kostela do současné podoby. Stavba byla dokončena 23. července 1776 a chrám byl slavnostně zasvěcen sv. Leonardovi. Patron vězňů a pastevců u nás není příliš obvyklým světcem, lze však předpokládat, že si jej s sebou přinesli kolonisté z německých zemí, kteří zde v té době začali převažovat. A P. Kilian? Tomu se dostalo po smrti cti spočinout v kryptě nového kostela.

Stará fara

Hněvotín se dále rozvíjel. Mimochodem, kdysi byl hlavním městem výroby tvarůžků, které se zde vyráběly snad v každém domě. Dnes je to moderní obec, která kromě kostela může nabídnout i další památky. Tak třeba barokní sochu Panny Marie s arkádovou kapličkou z roku 1870 u kruhového objezdu či kapli se zvonicí u silnice do Olšan, postavenou na počátku 19. století. Najdeme zde i několik kamenných křížů z nichž nejstarší stojí u silnice do Lutína a byl nákladem Jana Knilla vztyčen již v roce 1765.