Horní Hoštice odloučila od sesterských Gościc hranice

24. srpen 2017
Kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1789

Obec Horní Hoštice patří k nejsevernějším vsím Olomouckého kraje. Svým severním okrajem se dotýká hranice a pokračující zástavba polských Gościc na první pohled prozrazuje, že obě vsi byly kdysi jednou osadou. Jak už to bývá, společné osudy přervala válka. Následné rozdělení Slezska udělalo z vesnice pohraniční obec.

Hranice z Polskem dnes skutečně někdejší Hoštice rozdělila. Třetina vsi rozložené podél potoka ze svahů Rychlebských hor připadla Rakousku a dnes je součástí Jesenicka, další dvě třetiny v rovné krajině slezské Hané se staly kořistí Pruska a dnes přináleží Opolskému wojvodství v Polsku. Hranice sice způsobily, že se dnes obě částí přece jen od sebe liší, přesto jsou zde stále vypozorovatelné společné kořeny.

Hoštice podle předválečných historiků prý patřily k nejstarším obcím v kraji a byly založeny společně s vratislavským biskupstvím někdy kolem roku 1000. Dnešní věda se přiklání spíše k založení obce při kolonizaci slezské Hané v polovině 13. století, kdy sem přicházeli osadníci z oblasti Dolních Frank. Na druhou stranu nevylučují existenci staré slovanské osady na tomto místě, která se později rozrostla v dnešní obec.

První zmínka o vesnici spadá do roku 1290 a už tehdy zde byla rychta, mlýn a patrně také kostel. Z dnešního pohledu je nutné říci, že se jednalo o kostel, který dnes stojí v polské části vsi a je zasvěcen sv. Mikuláši. Na konci 14. století vlastnil obec zemský přísedící u soudu v Nyse, Ondřej z Hoštic, který si patrně v obci nechal vybudovat tvrz. Stávala kousek od dnešní kaple, její pozůstatky se ale nedochovaly. V 16. století se obec postupně stává majetkem města Paczkowa. Pod jeho správou pak zůstává až do roku 1848, a to i po rozdělení Slezska po prohrané válce v roce 1742. Zajímavostí je, že některé pozemky kolem horních Hoštic v Československu patřily Paczkowu až do roku 1945.

Raně barokní kaple u hranice

Hoštice při dělení doplatily na to, že rozhraničovací komise vedla hranici podél císařské silnice, která vedla od Javorníku do Landeku. Ta vedla prostředkem Hoštic, a tak se vesnice dělila. V severní části obce zůstalo vše při starém. V jižní, rakouské se měnilo téměř vše. Obec se stala součástí farnosti Bílá Voda. Od roku 1784 pak sice bral desátky obce kněz v Javorníku, dále zde sloužily mše piaristé z Bílé Vody. Nouzově musela být zřízena i škola, kdy se vyučovalo v provizoriu až do 20. let 19. století. Obec si také zvykala na přídomek Horní Hoštice, který ji zůstal dodnes.

Přesto se ves dále rozvíjela. V části historie rozdělené obce byly obě její části, co do počtu obyvatel, dokonce rovnocenné. Krátce po rozdělení vsi, v roce 1789, byla v Horních Hošticích vybudována kaple sv. Jana Nepomuckého. Kousek od kaple najdeme kříž připomínající osobnost zdejšího rodáka – domského kněze v Olomouci Dr. Johanna Wache.

Surrealistická hasičárna je pozoruhodnou pamětihodností

Další pozoruhodnou stavbou je malá barokní kaplička přímo u hranice v dolní části obce. Pochází z přelomu 17. a 18. století. Při cestě obcí se nedá přehlédnou surrealisticky vyzdobená budova někdejší hasičské zbrojnice, ale i mnohé výstavné domy.

Přes Horní Hoštice se po žluté turistické značce dá dostat třeba na Vysoký kámen – zajímavou vyhlídku odkud je obce ale i celá polská rovina jako na dlani. Rozhodně to stojí za to.