Jak dlouhá je cesta vánočního stromku od semínka do našeho obýváku?
Cesta vánočních stromků, které každý rok patří k té pravé vánoční atmosféře domovů většiny z nás, začíná ve specializovaných firmách. Ty se zabývají sběrem a zpracováním semen stromů a keřů a jejich předpěstováním na sazenice. Zdálo by se, že na tom není nic složitého, praxe je ale úplně jiná.
V Chromči se touto činností zabývá pan Zdeněk Březina.
Zrození nového stromu začíná sběrem semen
Ta se sbírají například u smrků jak z pokácených, tak i ze stojících stromů. Takto sesbírané šišky se potom stěhují na půdu bývalé sýpky chromečského statku kde se rozloží po zemi a postupně se suší. Příprava trvá téměř půl roku.
Po důkladném usušení se šišky přesunou do luštírny. Luštění semen jehličnanů se provádí horkým vzduchem, který zajistí, že se šišky dostatečně otevřou. Následuje vyklepání semen ze šišek v sítových válcích.
Následná úprava semen a jejich dočištění je zásluhou prastarého fukaru. Ten pochází z dvacátých let a díky důmyslné úpravě umožňuje přesné dávkování proudícího vzduchu, který je schopen vyseparovat i ta nejlehčí semena od nežádoucích příměsí. Úžasná vůně, která tuto činnost provází je, neopakovatelným zážitkem.
Výsledné osivo má téměř stoprocentní čistotu
Pro využití semen na pěstování sazenic pro zalesňování lesních pozemků však musí výsledný produkt projít zkouškami v akreditované laboratoři. Ta zjišťuje mimo jiné i klíčivost semen a v neposlední řade energii jejich klíčení. Při tomto testu se zjišťuje, kolik semen vyklíčí za předem dané časové období. Osivo s certifikátem je pak připraveno k prodeji nebo k síji do lesní školky.
Kromě jehličnanů připravuje Zdeněk Březina také semena dalších stromů a keřů. Asi nejzajímavější jsou semínka Topolu osiky, která jsou jemnější než mořský písek a v jednom gramu jich můžeme napočítat více než 6000. Nejčastěji je ale z jehličnanů využíváno semeno buku a dubu, které je stále žádanější surovinou i v rámci lesnických činností.
V lesní školce se připravené semeno vysévá na pásy připravené a vyhnojené půdy. Je nutné přesně dodržet množství semínek na metr čtverečný, takže se výsev provádí do dřevěných rámů přesně odměřeným množstvím osiva.
Semenáčky, sazenice, lesní školka
Po roce vyrostou ze semínek malé, asi 7 cm vysoké, smrčky. Říká se jim semenáčky, protože zatím neproběhla žádná úprava jejich kořenového systému. Semenáčky všech stromů jsou náročné na podmínky, zejména dostatek vláhy. Za dva roky se vyjmou a školkovacím strojem se rozsadí do šesti řádků. Tím se změní v sazenice, které stráví ve školce ještě další dva roky. Poté jsou připraveny k expedici do lesů.
Cesta vánočního stromku od dozrání šišky na mateřském stromu až do našeho stojanu je velmi dlouhá. Minimálně dva roky stráví jako semínko úpravou a sušením. Dalších až pět let stráví ve školce. Přibližně sedm let pak stromek roste v lese nebo na specializovaných plantážích. Dá se tedy předpokládat, že než se vánoční strom dostane do domácnosti, uběhne přibližně třináct roků pečlivé práce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
