Jak se uchovávají genofondy rostlin

17. červenec 2017
Pozemek s izlátory

Na okraji Olomouce - v Holici, na ulici Šlechtitelů, v zóně, kde stojí různé továrny a průmyslové provozy, najdeme také vědecko-výzkumná pracoviště, spojená především s olomouckou univerzitou.

My se zastavujeme před oranžovou budovou a panelem s nápisem Sekce aplikovaného výzkumu zelenin a speciálních plodin, Výzkumný ústav rostlinné výroby. V této budově najdeme laboratoře a prostory vybavené technikou pro úpravu a skladování semen. Starají se tu zejména o uchování původního genetického fondu zmíněných rostlin v průběhu doby.

„Toto pracoviště má počátky v roce 1953, kdy se v Olomouci začaly hodnotit sortimenty zelenin a léčivých rostlin," říká náš průvodce, vedoucí zdejšího výzkumného týmu Karel Dušek. Dnes pracoviště patří pod Výzkumný ústav rostlinné výroby a je začleněno také pod Centrum regionu Haná. „To kromě našeho pracoviště zahrnuje také Ústav experimentální botaniky a Univerzitu Palackého,” dodává náš průvodce.

Přidejte 200 gramů včel

Včely

Za budovou se rozkládá pozemek s velkým množstvím takzvaných izolačních klecí.

„Celkem obhospodařujeme osm hektarů. Z toho dva hektary léčivých rostlin, čtyři hektary zelenin a zbytek jsou tyto izolátory. To jsou v podstatě fóliovníky, skleníky kryté síťovinou, která brání prolétávání pylu a hmyzu, na zemi je položena netkaná textilie, abychom zabránili prorůstání plevelů, a každá izolační klec je zabezpečena kapkovou závlahou. O opylování rostlin se starají včely v malém úlku. V každém je jich asi dvě stě gramů, což odpovídá přibližně dvěma tisícům kusů včel," popisuje speciální prostředí, v němž tu pěstují plodiny náš odborný průvodce, který je také vášnivým včelařem.

Včely tu chovají výhradně kvůli opylování, nikoli na med. Aktivních včelstev je tu pětadvacet. V izolačních klecích používají mladé včely, které se dožívají vyššího věku než v běžné přírodě. Důvodem je dobré zásobování potravou a krátká délka letu k rostlinám. „V přírodě musejí létat až patnáct kilometrů. Čím delší trasu absolvují, tím více nektaru spotřebují k vlastní potřebě,“ dozvídáme se.

Kořeny ve vzduchu

Léčebné konopí

Po cestě do budovy si všímáme zvláštního způsobu, kterým tu také zkoušejí pěstovat byliny a zeleninu. Zelené části vyrůstají z malých otvorů ve víku plastových nádob. Pokud víko nadzdvihneme, vidíme, že kořeny visí ve vzduchu. Kořenové systémy jsou zalévány vodou s rozpuštěnými živinami.

„Je to princip aeroponie, kdy používáme bezvirózní materiály, prosté háďátek a houbových chorob, a daří se to pěstovat v tomto čistém stavu. Takové víko nahrazuje jeden metr čtvereční, takže to je nepředstavitelný výnos," chválí si způsob pěstování Karel Dušek.

Semena v mazáku

V budově si prohlížíme semena ve speciálních sáčcích a lahvičkách uložených v mrazácích. Jsou tu uložena semena nejen z plodů pěstovaných rostlin, ale také ze sběrů na květnatých loukách. Navštěvujeme i komory, kde se dá modelovat prostředí a zkoumá se tu odolnost rostlin vůči klimatickým vlivům a různým chorobám. Poznatky pak slouží jako součást popisu ke genetickým zdrojům. Stejně jako vlastnosti plodin zkoumané třeba i na molekulární úrovni v laboratořích o patro výše. Na procházku sekcí aplikovaného výzkumu zelenin a speciálních plodin Výzkumného ústavu rostlinné výroby se vydáme s dalším dílem reportáže Přímo z místa v neděli po deváté hodině na vlnách Českého rozhlasu Olomouc.

Laboratoř s aromatickými bylinami