Jamartice se chlubí kostelem i dřevěnou zvonicí

Osada vznikla patrně při kolonizaci zdejšího kraje na počátku 14. století. V roce 1398 je poprvé uváděna v historických pramenech pod německým jménem Jermaersdorf jako součást panství se sídlem na hradě Rabštejn. V té době jej jako zástavní pán držel Proček z Bouzova. Rabštejnské panství bylo zejména v 15. století proslulé těžbou různých rud. Zlato se těžilo i v úseku mezi Rýmařovem a Jamarticemi na Podolském potoce. Těžilo se zde zejména rýžováním. Později však těžba upadala a přes některé snahy o obnovu nebylo toto podnikání úspěšné.

V roce 1586 se celé panství včetně Jamartic dostává do majetku Ferdinanda Hofmana z Grynpychlu. Evangelická vrchnost Hofmanů, která postupně přesunovala centrum panství do Janovic, držela panství i s Jamarticemi až do třicetileté války. Z té doby, konkrétně z roku 1658, máme podrobnější zprávy také o Jamartické rychtě zmíněné již ke konci 16. století. V té době byla rychta zákupní a pro zajímavost, její cena během necelých 40 let vzrostla o třetinu. V 17. století již byla Jamartická rychta dědičná a patřilo k ní 2 a půl lánu polí i zdejší mlýn.

I když hlavním centrem řemesel byl samozřejmě Rýmařov, na celém panství se rozvíjela textilní výroba. Domácí přadláctví a tkalcovství bylo neodmyslitelným způsobem obživy i v Jamarticích. Už v roce 1617 je přímo v obci jmenován jakýsi sběrač příze a plátna – rozuměj faktor, který vykupoval domácí produkci a dodával ji dál ke zpracování.

Co se památek týče, rozhodně nejviditelnější je již zmíněný kostel Narození Panny Marie vybudovaný v roce 1783. Nebyla to však první sakrální stavba v obci. Z nejasných zpráv vyplývá, že ke konci 15. století zde již jakýsi kostelík stával. V roce 1571 povolal rýmařovský pastor do Jamartic jakéhosi Vavřince Wynklera z Litovle. Je to jediná zpráva o obsazení zdejší fary, přičemž ale matriku a dlaší knihy i nadále vedla rýmařovská farnost. Jak tehdy kostel vypadal, nevíme. Patrně byl dřevěný a žádné další zprávy se o něm nezachovaly. Současná jednolodní zděná stavba nese typické rysy pozdního baroka, mezi něž patří zřetelný kontrast mezi vnější jednoduchostí a vnitřní zdobností. Zvenku opravdu nijak zásadně nezaujme, vevnitř však kostelu nechybí nic z barokní zdobnosti.

Kříž u hlavní cesty přes obec|foto: Miroslav Kobza

Další půvabnou památkou je pozoruhodná dřevěná zvonice sloužící zdejším starokatolíkům. Podle dobových zpráv byla prý postavena proto, že zdejší kněz nechtěl starokatolíkům zvonit umíráčkem, a tak si postavili na pozemku jistého Martina Ruffa. Prameny se však rozcházejí v dataci stavby v 19. století. Ve zvonici byla i starokatolická kaple a ještě v šedesátých letech zde byl oltář. Dnes se o ni starají místní nadšenci.

Jamartice jsou od roku 1961 součástí Rýmařova, pořád je to ale spíše vesnice žijící si svým samostatným životem.