Jaroměřice patří k nejstarším vesnicím v širokém okolí díky poloze na středověké zemské stezce

6. květen 2022

Obec Jaroměřice leží na svazích Drahanské vrchoviny padajících do údolí Boskovické brázdy kolem řeky Jevíčky. Kdysi to byla obec hraniční, dnes je známá zejména jako významné poutní místo.

Počátky historie Jaroměřic sahají velmi hluboko do minulosti. Souvisí, jak se zdá, s existencí prastaré zemské Olomoucké stezky, která se právě nedaleko odsud, pod hradištěm Úsobrno větvila, a zatímco část pokračovala k jihozápadu, druhá část se napojovala na tzv. Trstenickou stezku, vedoucí přes Litomyšl až do Prahy. Právě zde před vznikem města Jevíčko existovala jedna ze Zemských bran oddělující Moravu od Čech a vybíralo se zde clo. 

Archeologické nálezy naznačují, že zdejší kraj mohl být osídlen slovanským obyvatelstvem již dávno před prvními historickými o zmínkami o obci. Zdejší území bylo od počátku historického období součástí majetků pražského biskupství. Samotné Jaroměřice údajně založil pražský a olomoucký biskup Jaromír někdy po roce 1080. Ve vesnici existoval patrně od počátku i poplužní dvůr. Podle dochovaných zpráv měl právě zde být v roce 1145 přepaden znojemským knížetem Konrádem olomoucký biskup Jindřich Zdík. Podařilo se mu zachránit, prameny však mluví právě o zániku zdejšího dvorce.

Kostel Všech svatých je patrně nejstarší stavbou v obci založenou už ve 12. století

V roce 1421 získal Jaroměřice od krále Jiří ze Šternberka jako zástavu. Později se jako zástavní pánové, už celé obce objevují další významní představitelé šlechty. V roce 1510 se zástavním pánem obce stává zeman Petr Šedík z Kunčiny. Pro Jaroměřice je zajímavý tím, že zde vybudoval tvrz a usadil se zde. Zůstal však bezdětný, a tak se majitelé obce zase střídali. Na konci 16. století je zástavním pánem tvrze Jan Blahoslav Bílský, který ji opravil, přestavěl do podoby renesančního zámečku zdobeného sgrafity, které na něm vidíme dodnes.

Roku 1619 držel Jaroměřice Zikmund Prakšický ze Zástřizl. Účastnil se povstání na straně protestantských stavů a po jeho potlačení mu hrozila konfiskace majetku. Protože však přestoupil na katolickou víru, byl mu jaroměřický statek ponechán. Jeho syn Rudolf Prakšický prodal roku 1660 panství Anně Marii ze Žerotína, po níž statek dědil její manžel Zdeněk Šubíř z Chobyně. Šubířové z Chobyně pak vlastnili zdejší panství až do roku 1756. Zajímavé je, že teprve na počátku 18. století se za úplatu vzdává práv na zdejší panství pražské arcibiskupství, které s jeho převodem na panovníka nikdy nesouhlasilo. Mezi pozdější majitele vesnice patřili hrabata ze Salmu a následně majitelé biskupického zámku hrabata Thurn-Taxis.

Jaroměřický zámeček býval původně gotickou tvrzí

Už asi ve 12. století zde stál gotický kostel zasvěcený Všem svatým. Po husitských válkách se stává protestantským chrámem. Přímo v kostele najdeme například náhrobní kámen rytíře Jana z Linhartic z roku 1562. Ještě před třicetiletou válkou, v letech 1609-1611, byl kostel zřejmě přestavěn v ranně barokním stylu. Farnost po Bílé hoře zanikla. Po morové ráně v roce 1683 začal majitel panství nejvyšší zemský sudí František Michal Šubíř, budovat na kopci nad vesnicí poutní místo s kostelem Povýšení sv. Kříže, nazývané Kalvárie, kde byla zřízena i farnost. Samostatná farnost Jaroměřická pak byla obnovena na počátku 19. století.

Obec byla od počátku zemědělskou lokalitou s velkými lesními pozemky. Už na konci 18. století zde existovala škola, v roce 1848 byla postavena nová školní budova. V roce 1921 zde vzniká i pokračovací škola a později i měšťanská. Obec měla od počátku 19. století už kolem 1900 obyvatel. Nejvíce, přes 2000 lidí zde žilo kolem roku 1910. Většinově bylo zdejší obyvatelstvo české. Dnes zde žije kolem 1220 trvale bydlících osob. Už v 19. století zde vznikají drobné průmyslové provozovny a nakonec i továrna na zemědělské stroje a další provozy. Jaroměřice jsou střediskovou obcí, která je díky svým památkám a poutní tradici i významnou turistickou lokalitou.

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.