Javornickem po stopách rodiny Latzelů

Rychta ve Vápenné
Rychta ve Vápenné
0:00
/
0:00

Některé rody byly pro oblast, kde žily pohromou, jiné požehnáním. Do druhé kategorie rozhodně patří rod Latzelů pro Javornicko, Vidnavsko a Žulovsko. S jejich jménem se zde setkáme, pokud jen trošku zabloudíme do historie, mnohokrát. Přitom neměli urozený původ a jejich bohatství vzešlo z práce a moudrosti.

První zmínka o rodu Latzelů je spojována s Kobylou nad Vidnávkou, kde v roce 1522 podle matriky žije sedlák Bartel Letzel. Ve Vápenné se pak v roce 1721 narodil Michael Latzel, který byl prvním mužem s obchodním duchem. Obchodoval s přízí a stal se zámožným mužem. Jeho vnuk Anton Cajetan, se narodil 7. srpna roku 1818 ve Skorošicích a stal se rozbuškou rodinné podnikatelské exploze. Díky zámožnosti rodičů mohl studovat a také cestovat a následně se usadil ve Vápenné. Zajímavé je, že si zde koupil nejprve dědičnou rychtu. Tím získal i dům, který dnes nese jméno Latzelů a po rekonstrukci je ozdobou obce.

K zemědělskému podnikání však brzy přibral i vápenku a později ji začal provozovat ve velkém. Nakonec měl ve vsi dvě velké vápenné pece, mimochodem jednu z prvních kruhových vápenek ve Slezsku a několik lomů. Stal se zakladatelem vápenictví v obci, která později po tomto odvětví dostala i jméno.

Anton Cajetan Latzel však nebyl jednostranný muž, a tak se podílel na založení cukrovaru v Bernarticích, či továrny na výrobu dřevěných tužek v Písečné. Díky němu byl v kraji založen rolnický a lesnický spolek, a také hospodářská škola v Horních Heřmanicích. I po odchodu na odpočinek nepřestal lobbovat za stavbu železnice na Javornicko. To už ovšem přesídlil do Javorníka, kde koupil vilu, patřící kdysi Vincenzi Priessnitzovi a zrekonstruoval ji. Zemřel však záhy po dokončení prací v roce 1886.

Sedm dětí, které Josef Cajetan Latzel vychoval, se také činilo. Dcery Emma a Marie se dobře provdaly, nejstarší syn Anton II. zdědil velkostatek ve Staré Červené Vodě. Byl také poslancem zemského sněmu. Druhorozený Emil zemřel již v roce 1903 jako vážený notář ve Windischgarstenu. Richard převzal po svém otci správu rodinných statků ve Vápenné a vedení vápenky. Rudolf se stal inženýrem ve Vídni. Pozoruhodnou osobností pak byl nejmladší syn Josef. Byl to právě on, kdo založil továrnu na výrobu šamotu ve Vidnavě, kterou pak spravoval i jeho syn Arnold. Právě jeho smrtí v roce 1948 vymírá rod Latzelů po meči.

Kromě podniků, zemědělských usedlostí a statků, které Latzelové založili, musíme obdivovat také rodinná sídla. Zmíněnou rychtu ve Vápenné, novorenesanční dům v Javorníku, na kterou navázal rod dalším krásným domem, v němž dnes sídlí kulturní středisko. Z kaolínky a unikátní železnice ve Vidnavě už jsou jen zbytky, k vidění je zde i další rodinná vila patřící k továrně. Pozoruhodné jsou však i stopy rodiny na hřbitovech. Tak třeba unikátní sousoší Kalvárie na starém hřbitově ve Skorošicích, které patrně vytvořil známý řezbář Bernard Kutzer. Je pomníkem otce Josefa Cajetána Latzela. On sám však spočinul v poněkud střízlivější rodinné hrobce na hřbitově v Javorníku. Jeho bratr Filip pak vybudoval svou hrobku na hřbitově v Bernarticích a nejpozoruhodnější stavbu pak mezi Vidnavou a Starou Červenou Vodou, poblíž zatopeného kaolinového dolu, nechal postavit Anton II. Cajetan Latzel, který k hrobce přistavěl i kapli Bolestné P. Marie.

Po stopách rodu vede i naučná stezka, která prozradí, jak moc tito lidé pro zdejší kraj znamenali.