Jelení studánka patří k nejvyhledávanějším místům Jeseníků
Jen málokdo z turistů, kteří procházejí po hlavním hřebeni Jeseníků od Pradědu ke Skřítku, odolá zastávce u jednoho z mála pramenů na temeni hor. Tím je Jelení studánka. Vydatný zdroj vynikající vody navíc doplněný turistickou útulnou. Patří nejen k nejvyhledávanějším, ale také k člověkem nejdéle využívaným místům hor.
Nedaleko Jelení studánky, v místě nazvaném Nad malým kotlem totiž už v roce 1774 zřídil mnich velehradského kláštera ovčinec. Místo bylo nazýváno U tří studánek a jednou z nich byl i bezesporu dnešní pramen. Ovčinec v roce 1779 vyhořel a dnes po něm najdeme jen nepatrné stopy. Jsou to ale jedny z nejstarších svědků osídlování nejvyšších partií hor.
Pramen Jelení studánky je bezesporu unikátní. Tak silný zdroj vody jinde v hřebenových polohách nenajdeme. Ostatní prameny se nacházejí více na úbočí hor. Vývěr vody pod vrcholem Jeleního hřbetu se nachází v nadmořské výšce 1311 metrů a je jednou ze zdrojnic Podolského potoka, který odvodňuje značnou část jihovýchodních svahů hlavního hřebene jesenických hor.
Studánka s vynikající vodou samozřejmě nemohla uniknout pozornosti prvních turistů. Už v nejstarších průvodcích je Hirschbrunnen uvedeno jako místo odpočinku a osvěžení. Při tvorbě značení se navíc přišlo na to, že místo je ideální křižovatkou cest. A tak se dnešní šipky vedoucí z tohoto místa sotva vejdou na rozcestník. Na hřeben zde vystupuje červená turistická značka směřující od Alfrédky k Pradědu. Zelené značení sem přichází od Skřítku a Ztracených kamenů, aby se v místě někdejšího ovčince opět vrhlo dolů do údolí k Františkově myslivně a do údolí Divoké Desné. Od Alfrédky společně s červenou přichází ke studánce také žlutá značka, která se tady jen přehoupne přes hřeben a zamíří dolů do Vernířovic. Opačným směrem to je mimochodem sice jedna z nejkratších, zároveň však nejprudších jesenických cest.
Další z pozoruhodností Jelení studánky tkví v její poloze. Při cestě po hřebeni je přibližně v polovině mezi Ovčárnou a Skřítkem. I proto zde byla postavena vyhlášená kamenná útulna. Myslel jsem si, že je starší, ale podle útržkovitých informací byla postavena někdy v šedesátých letech z popudu horské služby a za peníze okresního národního výboru v Bruntále. Dnes je často místem odpočinku pro turisty za špatného počasí a dost často zde po ránu najdete i bivakující dobrodruhy z různých koutů planety.
Pátral jsem po nějaké pověsti, která by byla spojena s Jelení studánkou, ale bohužel marně. Své jméno dostala podle kopce, ze kterého vyvěrá a ten zase podle častého výskytu parohatých vládců Jeseníků. Koneckonců ani dnes není výjimkou, že se na podzim v ranním oparu z lesů pod hřebenem ozývají zvuky, při kterých tuhne krev žilách. To zní do daleka jelení píseň lásky.
Naši rozhlasovou pohlednici Od Pradědu na Hanou poslouchejte vždy ve středu, čtvrtek a pátek v 9:45 nebo v repríze ve 14:45 hodin.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor


Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...