Jelení studánka patří k nejvyhledávanějším místům Jeseníků

Nedaleko Jelení studánky, v místě nazvaném Nad malým kotlem totiž už v roce 1774 zřídil mnich velehradského kláštera ovčinec. Místo bylo nazýváno U tří studánek a jednou z nich byl i bezesporu dnešní pramen. Ovčinec v roce 1779 vyhořel a dnes po něm najdeme jen nepatrné stopy. Jsou to ale jedny z nejstarších svědků osídlování nejvyšších partií hor.

Pramen Jelení studánky je bezesporu unikátní. Tak silný zdroj vody jinde v hřebenových polohách nenajdeme. Ostatní prameny se nacházejí více na úbočí hor. Vývěr vody pod vrcholem Jeleního hřbetu se nachází v nadmořské výšce 1311 metrů a je jednou ze zdrojnic Podolského potoka, který odvodňuje značnou část jihovýchodních svahů hlavního hřebene jesenických hor.

Studánka s vynikající vodou samozřejmě nemohla uniknout pozornosti prvních turistů. Už v nejstarších průvodcích je Hirschbrunnen uvedeno jako místo odpočinku a osvěžení. Při tvorbě značení se navíc přišlo na to, že místo je ideální křižovatkou cest. A tak se dnešní šipky vedoucí z tohoto místa sotva vejdou na rozcestník. Na hřeben zde vystupuje červená turistická značka směřující od Alfrédky k Pradědu. Zelené značení sem přichází od Skřítku a Ztracených kamenů, aby se v místě někdejšího ovčince opět vrhlo dolů do údolí k Františkově myslivně a do údolí Divoké Desné. Od Alfrédky společně s červenou přichází ke studánce také žlutá značka, která se tady jen přehoupne přes hřeben a zamíří dolů do Vernířovic. Opačným směrem to je mimochodem sice jedna z nejkratších, zároveň však nejprudších jesenických cest.

Jelení studánka je opravdovou křižovatkou cest|foto:Miroslav Kobza, Český rozhlas

Další z pozoruhodností Jelení studánky tkví v její poloze. Při cestě po hřebeni je přibližně v polovině mezi Ovčárnou a Skřítkem. I proto zde byla postavena vyhlášená kamenná útulna. Myslel jsem si, že je starší, ale podle útržkovitých informací byla postavena někdy v šedesátých letech z popudu horské služby a za peníze okresního národního výboru v Bruntále. Dnes je často místem odpočinku pro turisty za špatného počasí a dost často zde po ránu najdete i bivakující dobrodruhy z různých koutů planety.

Pátral jsem po nějaké pověsti, která by byla spojena s Jelení studánkou, ale bohužel marně. Své jméno dostala podle kopce, ze kterého vyvěrá a ten zase podle častého výskytu parohatých vládců Jeseníků. Koneckonců ani dnes není výjimkou, že se na podzim v ranním oparu z lesů pod hřebenem ozývají zvuky, při kterých tuhne krev žilách. To zní do daleka jelení píseň lásky.

Naši rozhlasovou pohlednici Od Pradědu na Hanou poslouchejte vždy ve středu, čtvrtek a pátek v 9:45 nebo v repríze ve 14:45 hodin.