Kadeřín – vesnice v kraji jeskyní i hlubokých lesů
Kadeřín je vesnicí doslova na konci světa. Končí zde silnice a dál už pokračují jen horské louky a hluboké lesy s ukrytými tvary vápencových skal, v nichž se skrývají mnohé doposud neobjevené jeskyně. Kromě toho zde najdeme zajímavé památky i pozoruhodnou hospůdku.
Když se do Kadeřína dostanete z horního konce, tedy od severu, první čeho si všimnete, je rozcestník prozrazující, že sem vedou hned dvě turistické trasy – modrá a žlutá. Kousek odsud pak najdete jednu z nejmalebnějších hospůdek v okolí. Provozují ji nadšení chalupáři a nezastavit se tady je věčný hřích a pohrdání pohostinností zdejších obyvatel. Hospůdka je opravdu jako vystřižena ze starých časů a nic na tom nemění ani značka tramvajové zastávky, která prozrazuje, že se nacházíte ve stanici Nálevna.
Dějiny obec sdílela s bouzovským panstvím
Historie Kadeřína je spojena zejména s první písemnou zmínkou o ní z roku 1382, která vesnici zmiňuje jako součást panství Bouzovského, které v té době vlastnili pánové z Vildenberka. Právě v roce 1382 prodal Beneš z Vildenberka celé panství, a to včetně Kadeřína, moravskému markraběti Joštovi. Zeměpanským zbožím zůstal Kadeřín ale jen chvíli. V roce 1396 se opět z celým panstvím stěhuje do majetku Heralta z Kunštátu.
Osudy obce jsou vlastně stále spjaty s historií bouzovského panství. Platí to až do roku 1583, kdy se bouzovské panství rozdělilo. Jeho část, společně s Kadeřínem kupuje Jan Pergar z Pergu. Tento pán měl podle dobových zpráv stále spory s poddanými. Kadeřín vlastnil až do své smrti, patrně v roce 1599, kdy jej převzali jeho bratři Bohuslav, Karel a Mikuláš.
V roce 1617 se obec i panství dostává do rukou katolického pána Fridricha z Oppersdorfu. Díky tomu nebylo panství po Bílé hoře konfiskováno a následující majitelé – hrabata z Hodic - jej v roce 1699 prodávají řádu Německých rytířů. Pod jejich vládou pak panství zůstává až do roku 1848 kdy zaniká vrchnostenská správa.
Do školy do Blážova, do kostela na Bouzov
Kadeřín byl téměř ryze českou obcí. Potvrzují to i jména zdejších obyvatel uváděná v historických listinách. Po zániku vrchnostenské provincie byl zpočátku patrně spravován ze sousedního Blážova. Už v archivní listině z roku 1757 měl Blážov s Kadeřínem společnou pečeť ve které byl zobrazen medvěd. Do Blážova chodily také kadeřínské děti do školy, a to už od roku 1840.
Naopak do kostela se chodilo z Kadeřína až na Bouzov. Do roku 1597 byla fara pod správou evangelického pastora. Za třicetileté války fara zanikla a byla obnovena až v roce 1726. Dnes najdeme v Kadeříně malebnou kapli zasvěcenou Růžencové panně Marii.
Vápenec z okolního krasu dával lidem i obživu
Obyvatelé obce se v prvních letech existence obce živili patrně hlavně zemědělstvím a také prací v lese. Velmi brzy se zde ale rozvinulo pálení vápna. Baterie vápenných pecí objevená v Joklově dole nedaleko obce je podle typu pecí datována do 16. – 18. století. Také z pozdější doby jsou v okolí Kadeřína zaznamenány vápenné pece, odkud se vápno vozilo zejména do oblasti Moravskotřebovska.
Osada je dnes velmi málo osídlená, přesto si zachovala svou krásu, a to i když nad místním rybníčkem vyrostla řada novodobých chat. Mimochodem, při cestě do Blážova se přímo u silnice zachovalo i malé rašeliniště, které je zajímavým biotopem mnoha vzácných mokřadních živočichů.
Synovec objevitele Javoříčských jeskyní hledá v Kadeříně
Kadeřín, to je zejména nádherná krajina. Javoříčský kras plynule přechází i sem a tak se není co divit, že i v lesích u obce najdeme mnoho míst, která prozrazují podzemní dutiny. Mimochodem, právě odsud pocházel objevitel Javoříčských jeskyní – revírník Vilém Švec. Ten se svými přáteli začal kopat v tehdy dobře známé Svěcené díře a v roce 1938 objevily mohutné prostory Dómu gigantů a další chodby horního patra jeskyní. Kadeřínském kopci pracují jeskyňáři i dnes a není bez zajímavosti, že jedním z nich je i synovec někdejšího objevitele Javoříčských jeskyní – Vilém Švec. Zatím objevili několik dutin ale věří, že velké prostory jeskyní, které by kadeřín změnily na vyhledávanou turistickou lokalitu ještě objeví. Zatím je tady klid a pohoda a stojí za to se sem vydat.
Do Kadeřína vás pozve naše rozhlasová pohlednice v pátek 22. listopadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
