Kaple sv. Rocha ve Zlatých Horách připomíná mor i válečné události 18. století

2. září 2022

Nejkratší cesta ze Zlatých Hor, ze zdejšího půvabného náměstí na vrchol Biskupské kupy nad městem, vede bezesporu po zelené turistické značce přímo proti prudkému kopci až na vrchol. Je to cesta namáhavá, a tak každý rád přivítá nějaký ten odpočinek a jedním z míst, kde rozhodně stojí za to na chvíli se zastavit je pobočný ostroh zvaný Rochus, na kterém stojí kaple sv. Rocha.

Rochus s nadmořskou výškou přibližně 570 metrů vystupuje z úbočí Biskupské kupy přímo nad centrum Zlatých hor. Původní jméno tohoto místa bylo Kamenná hora, teprve později dostalo své současné pojmenování, a to právě podle barokní kaple, která zde odpradávna stojí.

Sv. Roch býval jedním z ochránců před morem. Však také historie zdejší kaple souvisí s morovou epidemií, která postihla město v letech 1632 - 1633. Tehdejší farář Martin Alois Berger vyzval občany města, ať se v prosbách o ochranu obracejí právě na sv. Rocha. Slíbil jménem zlatohorských měšťanů, že pokud mor skončí, bude postavena k jeho slávě nová kaple.

Prosby měšťanů byly vyslyšeny a mor ve Zlatých Horách ustal. Hned následujícího roku byla vyhlášena sbírka na stavbu svatostánku. Něco peněz se vybralo, ale na stavbu to nestačilo. Navíc, stále zuřila třicetiletá válka a kolem se potulovaly drancující švédské bojůvky, a aby toho nebylo dost, v roce 1655 přichází další morová epidemie.

Ztrápení obyvatelé Zlatohorska nebyli sami schopni dát dohromady potřebný obnos na stavbu, a tak v roce 1657 vyslal nysský probošt Franz Karl Nentwig muže do Slezska, na Moravu a do Rakouska, aby vybrali příspěvky na stavbu u tamních dobrodinců. Biskupská konzistoř ve Vratislavi dne 8. 6. 1661 stavbu kaple povolila a ještě téhož roku biskupský dvorní zednický mistr Melchior Werner začal budovat. 

Bohoslužby se zde poprvé konaly již o rok později, jak jinak než na svátek Sv. Rocha, i když kaple ještě neměla střechu. Dokončena byla v roce 1666, kdy byla i slavnostně vysvěcena. Stavba je kromě moru často spojována i s válečnými událostmi, a to jak v dobových dokumentech, tak i v pověstech. Strategickou polohu u kaple nad městem využívalo rakouské vojsko k ochraně Zlatých Hor a cesty vedoucí do Vrbna za prusko-rakouských válek v 18. století. Právě zde rakouský generál de Ville 30. dubna 1759 odrazil první nápor prušáků. Pověst tvrdí, že prý tehdy Panna Maria Pomocná přikryla kapli svým pláštěm, a tím ji uchránila. O půl roku později Rakušané dalšímu útoku neodolali a museli se stáhnout do Vrbna. Při chvatném ústupu zapálili u kostela stan, oheň se přenesl na kostelík a ten do základů vyhořel.

Kaple byla opravena a dokonce zvětšena. Nové svěcení získala v roce 1777, ale to už se tady schylovalo k další, tzv. bramborové válce mezi pruskou a rakouskou armádou. Rakušané opět leželi u kostelíka. Dne 14. ledna 1779 přitáhlo v 7.00 ráno od Nysy mohutné pruské vojsko, kterému čelilo jen pár set Rakušanů. Prušáci začali ostrou kanonádou ostřelovat rakouské pozice na vrchu sv. Rocha. Palba děl však byla neúčinná a útok pěšáků na zledovatělém terénu skončil tragicky. Podle odhadů zahynulo 300 - 1000 pruských vojáků. Rakouské ztráty nepřesáhly 6 mužů. Útok byl odražen a Prušáci odtáhli směrem k Nyse.

Jedna koule z pruského kanónu pronikla dovnitř kaple. Nenapáchala větší škody a dlouhou dobu zde byla uchovávána. Dnes je exponátem v Městském muzeu ve Zlatých Horách.

Také o této bitvě se vyprávějí různé legendy. Podle jedné prý Rakušané, aby zatajili svůj malý počet, pochodovali kolem kostelíka, aby si obléhající Prušáci mysleli, že přicházejí stále nové oddíly. V kapli, na stěnu nad kůrem, byl později namalován výjev, který zobrazuje tehdejší bitvu, který je zde k vidění dodnes.

Kaple je dnes sice provizorně opravená ale bohoslužby se zde nekonají. Naopak slouží jako památník všech vojáků padlých v prusko – rakouské válce, což připomíná pamětní deska umístěná sem zlatohorským klubem vojenské historie. Právě z jeho popudu se zde u kaple konají pravidelné rekonstrukce těchto dávných bitev.

Kromě kostelíka sv. Rocha si při cestě poutník může prohlédnout také zbytky původní křížové cesty, která sem vedla, a z níž se dochovaly čtyři rekonstruovaná zastavení. Kousek nad sedlem ve směru k vrcholu Biskupské kupy najdeme v lese skalisko nazývané Mnichův kámen, které je tvořeno břidlicemi. Strašidelně vypadající, ale přesto krásný skalní útvar dokazuje, že zdejší krajina ukrývá mnohé pamětihodnosti, které lze najít jen při podrobnějším zkoumání. A to jsme ještě nezmínili výhled od kaple. Jeseníky i polské roviny, stejně jako protější Příčný vrch jsou odsud jako na dlani. Jen výhledu na Zlaté Hory brání les.

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.