Kladníky byly kdysi sídlem malého panství

Národopisně patří Kladníky k Záhoří. Poloha v údolí zde ještě velmi mladé říčky Šišemky v nadmořské výšce kolem 345 metrů klame. Ve skutečnosti zde člověk získává pocit, že se jedná o obec v horách. Ani podnebí zde není zrovna mírné a zimy zde umí pěkně s počasím zacvičit.

Podle dochované legendy získala vesnice své jméno podle okolních lesů. Ty byly bohatým zdrojem dřeva a právě zde se prý usadili tzv. Kládníci, tedy lidé, kteří zpracovávali vytěžené klády. Katastr vesnice není nijak velký, pouhých 364 hektarů. Kromě samotné obce patří do jejího obvodu ještě samota Větřák u křižovatky silnic nad vesnicí a bývalý hospodářský dvůr Vidláč. V počátcích Kladníků stávala na katastru ve směru od obce na Pavlovice u Přerova ves Olbramice. Od roku 1519 je však uváděna jako pustá.

Kříž nad vesnicí|foto: Miroslav Kobza

Historie Kladník počíná ve druhé polovině 14. století. V roce 1371 věnoval moravský markrabí svým služebníkům, bratřím Oldřichovi, Damiánovi a Štěpánovi a jejich mužským potomkům za služby mu prokázané, v léno tvrz v Kladníkách s lesem a vším příslušenstvím. Členové rodu pak nosili přídomek z Kladník.

Drobní majitelé se pak v držení zdejšího léna střídali až do počátku 16. století. V roce 1528 koupil Kladníky Bernard ze Žerotína a připojil je k panství dřevohostickému. Jeho majitelem se stal na přelomu 16. a 17. století Jan Skrbeňský z Hříště, kterému byl majetek za účast na stavovském povstání zkonfiskován. Byl prodán nejvyššímu kancléři království českého Václavu knížeti z Lobkovic. Ten v roce 1650 část tohoto zboží i se vsí Kladníky prodal zemskému hejtmanu moravskému Janu hraběti z Rottalů, který Kladníky přivtělil ke svému statku v Bystřici pod Hostýnem. Zde obec zůstala až do konce patrimoniální správy.

Kaple je spolu se sochami nejvýznamnější památkou obce|foto: Miroslav Kobza

Za třicetileté války zanikla i místní tvrz. Zajímavé je, že po včlenění obce do nového panství byli místní nuceni v rámci roboty vykonávat hlídky v zámku v Bystřici pod Hostýnem. Hospodářský dvůr Vidlač přežil až do 19. století, kdy byl zčásti rozparcelován a zbytkový statek byl prodán. Jeho definitivní zánik spadá až do roku 1947.

Část mlýna je dnes v rožnovském skanzenu

Obec nebyla nikdy velkou vesnicí. V 18 století zde žilo jen kolem 150 obyvatel, o 200 let později pak jen asi o stovku více. K nejvýznamnějším památkám obce patří kaple Navštívení Panny Marie postavená v roce 1925 na místě staré zvonice postavené již v roce 1848. Ještě před tím prý byl zvonek umístěn na lípě na návsi. Na kapli je umístěna pamětní deska padlým v první světové válce. Jinak je obec přifařena do Hlinska.

V obci najdeme hned několik pozoruhodných soch. Před kaplí sv. Antonína a sv. Josefa Pěstouna. Při výjezdu z obce směrem k Hlinsku pak stojí socha Ježíše Krista, na rozcestí u Větřáku socha sv. Panny Marie Hostýnské a při výjezdu z obce směrem ke Lhotě socha sv. Jana Nepomuckého.

Kříž na křižovatce je dřevěný|foto: Miroslav Kobza

Jak jméno napovídá, nedávno stála na samotě Větřák dřevěný větrný mlýn. Roku 1829 jej postavil mlynář František Skopal ze Soběchleb, patrně ze starších součástí různých větřáků. V roce 1983 bylo vnitřní zařízení toho mlýna odvezeno do Valašského muzea v Rožnově pod Radhoštěm, kde je fungující součástí skanzenu Mlýnská dolina. Bohužel zbytek mlýna chátral, až se zřítil.