Klášteru Hradisko vděčí Liboš za první zmínku i staletí rozvoje pod jednou vrchností

16. prosinec 2020

Přechod ze Štěpánova do obce Liboš na Olomoucku člověk zaregistruje jen podle dopravních značek, které vesnici ohraničují a mostu přes řeku Oskavu. Přesto je Liboš samostatnou obcí, do které spadá ještě místní část Krnov, rozkládající se na vlastním katastru asi půl kilometru západně od centra vlastní vesnice a také někdejší osada Jílkov ležící mezi nimi.

Krnovská kaplička je z konce 19. století

Liboš je opravdu prastarou osadou. Okolí obce bylo podle archeologických nálezů navštěvováno lidmi už v pravěku a také historický zápis prozrazující existenci obce, ji řadí k nejstarším na Olomoucku. Už v roce 1078 totiž při založení benediktinského kláštera Hradisko olomoucký údělný kníže Ota Sličný spolu s manželkou Eufémií daroval mnichům kromě jiného i obec Luboss. Jako majetek kláštera je pak obec jmenována ještě v roce 1160 a pak dále až do jeho zrušení v roce 1784.

Krnovská kaplička je z konce 19. století

Díky poměrně stálé držbě obce se její osudy rozvíjely kontinuálně. Jednalo se o menší zemědělskou osadu, kde už v 17. století stával mlýn, který byl majetkem klášterní vrchnosti a jí byl také pronajímán. Mlýn zde stojí dodnes a dodnes je zde vodní dílo, které dodává elektřinu.

Mlýn v Liboši

Kromě mlýna zde historické zprávy mluví o hospodě, která byla rovněž pachtována různým majitelům. V roce 1699 je v Liboši jmenován první rychtář a pozemkové knihy zde mluví také o vrchnostenském dvoře. Ten byl v roce 1786 rozparcelován a na jeho pozemcích byla založena osada Jílkov. Jméno dostala podle vrchnostenského správce sídlícího na Hradisku. Osada byla původně samostatná, od roku 1850 je součástí Liboše. Jen o něco mladší je další místní část Liboše osada Krnov. Ta vznikla jako činžovní kolonie v roce 1879 na pozemcích, které patřily ke dvoru se sídlem v nedalekém Žerotíně. I proto byla osada samostatná už od roku 1867 a teprve v roce 1960 je nedílnou součástí Liboše.

Samotná obec se stala po zrušení kláštera majetkem náboženského fondu. Od něj ji v roce 1827 koupil hrabě Filip Saint-Genois.

Kříž u mlýnského náhonu postavený manžely Bazinkovými

Přesto, že vesnice nikdy nebyla příliš velká, zdejší obyvatelstvo se snažilo o její zvelebení. Už v roce 1732 si zdejší obyvatelé staví kapli Povýšení sv. Kříže. Ta současná je přibližně o sto let mladší a byla postavena na stejném místě. Jinak je však obec přifařena do nedalekých Hnojic. Kapli, tentokrát zasvěcenou sv. Antonínu Paduánskému mají od roku 1871 také v Krnově. Zde najdeme také pozoruhodný kříž, který byl postaven u příležitosti stého výročí založení obce. Drobných sakrálních památek bychom v obci našli více. K významným patří několik křížů a socha sv. Jana Nepomuckého z konce 19. století. Pozoruhodná jsou také Boží muka za vesnicí ve směru na Hnojice postavená v roce 1865.

Boží muka za vesnicí

Kupodivu asi nejstarší památku vesnice najdeme zazděnou do zdi současného kulturního domu. Je jí erbovní deska se znakem někdejšího opata kláštera Hradisko v Olomouci Jiřího Pavorina z Pavorina. Latinský nápis uvádí, že byl majitelem obce a přilehlého mlýna. Deska vnikla krátce po roce 1601.

 

Nejstarší památkou obce je pamětní deska vsazená do zdi kulturního domu

Liboš je dnes samostatnou obcí, v minulosti se však několikrát stala součástí nedalekého Štěpánova. Porvé za okupace, podruhé pak v roce 1974. Dnes je samostatnou obcí a patří do ní jak Jílkov, tak i Krnov. Okolí je vyhledáváno zejména cyklisty, ale najdeme zde i místa, třeba mezi oběma osadami vesnice, kde stojí za to vyrazit i na kratší pěší procházku.

autor: kbz
Spustit audio