Kopec, který zmizel
O Hanácích se říká, že cestu do kopce příliš nemilují. Kopec, ke kterému se vydáváme v našem seriálku tentokrát, se jim podařilo rozorat, přesto je ještě dnes na poli viditelná drobná vlnka. Říkalo se mu Královský kopec u Těšetic.
„Královský proto, že se traduje, že zde byl pochován významný kníže či panovník. Tato tradice sem přivedla archeology, konkrétně Jindřicha Wanklea. V roce 1880 byla prozkoumána velká mohyla ze starší doby železné, takzvané doby halštatské, ukrývala dvě hrobové komory, obě byly vykradené,“ říká archeoložka z Univerzity Palackého Pavlína Kalábková.
Přesto tu Wankel našel zdobenou bronzovou sekyrku a předal ji do sbírek Přírodovědného muzea ve Vídni, kde je uložena dodnes. „Je to velmi významný předmět. O takovýchto předmětech si dnes archeologové myslí, že spíše než k boji sloužily elitám k rituálním účelům, je to masivní sekera velká asi jednadvacet centimetrů,“ vysvětluje archeolog Martin Golec.
Mohyla měla asi čtyřicet metrů v průměru, vysoká byla kolem deseti metrů. „Podobných míst bylo na Moravě objeveno asi jen devět deset,“ dozvídáme se. Je tedy dost neobvyklé, že přibližně kilometr daleko východně od Královského kopce byla nedávno objevena ještě větší mohyla, která má v průměru asi šedesát metrů. Více se dozvíte z reportáže.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
